Śrīmad-bhāgavatam 3.25.37
Verš
aiśvaryam aṣṭāṅgam anupravṛttam
śriyaṁ bhāgavatīṁ vāspṛhayanti bhadrāṁ
parasya me te ’śnuvate tu loke
Synonyma
atho — tehdy; vibhūtim — bohatství; mama — Mne; māyāvinaḥ — Pána māyi; tām — to; aiśvaryam — mystická dokonalost; aṣṭa-aṅgam — skládající se z osmi částí; anupravṛttam — následující; śriyam — zářivá krása; bhāgavatīm — království Boha; vā — nebo; aspṛhayanti — netouží; bhadrām — blažené; parasya — Nejvyššího Pána; me — Mé; te — tito oddaní; aśnuvate — užívají; tu — ale; loke — v tomto životě.
Překlad
Jelikož je oddaný zcela pohroužen myšlenkách na Mě, netouží ani po největších darech dostupných na vyšších planetárních systémech včetně Satyaloky. Nepřeje si získat osm druhů hmotné dokonalosti, které jsou výsledkem mystické yogy, a netouží ani dosáhnout království Boha. Přestože však oddaný po těchto věcech netouží, ještě v tomto životě užívá všech nabízených darů.
Význam
Vibhūti neboli bohatství, které nabízí māyā, je velice rozmanité. I na této planetě známe různé druhy hmotného požitku, ale kdybychom dosáhli vyšších planet, jako je Candraloka a Slunce, nebo ještě výše, kde se nachází Maharloka, Janaloka a Tapoloka, a nakonec nejvyšší planety, na které žije Brahmā a která se nazývá Satyaloka, získali bychom nezměrné možnosti hmotného požitku. Například trvání života je na vyšších planetách mnohem delší než na této planetě. Je řečeno, že na Měsíci trvá jeden den našich šest měsíců. Délku života na nejvyšší planetě si ani nedovedeme představit. V Bhagavad-gītě je uvedeno, že dvanáct hodin Brahmy je doba, jakou si nedovedou představit ani naši matematici. Všechny tyto popisy se týkají vnější energie Pána neboli māyi. Kromě toho existují ještě další druhy bohatství, které mohou získat yogīni svou mystickou silou. I ty jsou hmotné. Oddaný netouží po žádném z těchto hmotných požitků, přestože je může získat pouhým přáním. Milostí Pána může oddaný dosáhnout podivuhodných úspěchů jen na základě svého rozhodnutí, ale skutečný oddaný nic takového nechce. Pán Caitanya Mahāprabhu učil, že člověk nemá toužit po hmotném bohatství nebo hmotné slávě, ani se snažit užívat si hmotné krásy — má se pouze ucházet o to, aby mohl být pohroužený do oddané služby Pánu, i kdyby neměl získat osvobození, ale musel se donekonečna rodit a umírat. Tomu, kdo se věnuje vědomí Kṛṣṇy, je ovšem osvobození již zaručené. Oddaní užívají všech darů vyšších planet a také vaikuṇṭhských planet. Zde je zvláště uvedeno: bhāgavatīṁ bhadrām. Na vaikuṇṭhských planetách vládne věčný mír, ale čistý oddaný se nechce dostat ani tam. Přesto tuto výhodu získává a užívá všech vymožeností hmotného a duchovního světa ještě v tomto životě.