Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.25.16

Verš

ahaṁ mamābhimānotthaiḥ
kāma-lobhādibhir malaiḥ
vītaṁ yadā manaḥ śuddham
aduḥkham asukhaṁ samam

Synonyma

aham — já; mama — moje; abhimāna — z mylného pojetí; utthaiḥ — vytvořené; kāma — chtíč; lobha — chamtivost; ādibhiḥ — atd.; malaiḥ — nečistot; vītam — zbavená; yadā — když; manaḥ — mysl; śuddham — čistá; aduḥkham — bez utrpení; asukham — bez štěstí; samam — vyrovnaná.

Překlad

Když se živá bytost zcela zbaví nečistot v podobě chtíče a chamtivosti, které vznikají z mylného pojetí, že hmotné tělo jsem “já” a tělesné vlastnictví je “moje”, její mysl se očistí. V tomto čistém stavu překoná takzvané hmotné štěstí a utrpení.

Význam

Kāma a lobha jsou dva příznaky hmotné existence. Každý chce neustále něco vlastnit. Zde se říká, že chtíč a chamtivost vznikají, když se živá bytost mylně ztotožňuje se svým tělem. Zbaví-li se tohoto znečištění, její mysl a vědomí se také očistí a dosáhnou svého původního stavu. Existuje mysl, vědomí a živá bytost. Když mluvíme o živé bytosti, zahrnuje to i mysl a vědomí. Rozdíl mezi podmíněným a osvobozeným životem vyjde najevo, když mysl a vědomí očistíme. Tehdy začínáme být transcendentální hmotnému štěstí a neštěstí.

Na začátku Pán Kapila řekl, že dokonalá yoga člověku umožní překonat hmotné radosti a strasti, a nyní uvádí, jak toho dosáhnout: je nutné očistit svou mysl a vědomí. To lze učinit pomocí bhakti-yogy. V Nārada-pañcarātře stojí, že mysl a smysly musí být očištěné (tat-paratvena nirmalam). Metoda je jednoduchá: smysly je nutné zaměstnat oddanou službou Pánu. Mysl musí mít nějaké zaměstnání, není možné ji vyprázdnit. Existují samozřejmě různé pošetilé pokusy vytvořit v mysli prázdnotu, ale to není možné. Jediným způsobem, jak očistit mysl, je zaměřit ji na Kṛṣṇu. Mysl musí být zaměstnaná. Budeme-li neustále myslet na Kṛṣṇu, naše vědomí se očistí zcela přirozeně a hmotné touhy a chamtivost do něho nebudou moci proniknout.