Śrīmad-bhāgavatam 3.22.6
Verš
durdarśo yo ’kṛtātmanām
diṣṭyā pāda-rajaḥ spṛṣṭaṁ
śīrṣṇā me bhavataḥ śivam
Synonyma
diṣṭyā — štěstí; me — mé; bhagavān — všemocný; dṛṣṭaḥ — mohu vidět; durdarśaḥ — není snadné spatřit; yaḥ — koho; akṛta-ātmanām — pro ty, kdo neovládají svoji mysl a smysly; diṣṭyā — mé štěstí; pāda-rajaḥ — prachu z nohou; spṛṣṭam — dotkla se; śīrṣṇā — hlava; me — moje; bhavataḥ — tvůj; śivam — přinášející vše příznivé.
Překlad
Je pro mne štěstím, že tě mohu vidět, protože tebe stěží spatří ten, kdo si nepodrobil mysl a neovládá své smysly. Ještě větším štěstím pro mne je, že jsem se hlavou dotkl požehnaného prachu z tvých nohou.
Význam
Dokonalosti transcendentálního života můžeme dosáhnout jednoduše tím, že se dotkneme svatého prachu z lotosových nohou světce. V Bhāgavatamu je řečeno: mahat-pāda-rajo-'bhiṣekam, což znamená “být požehnán svatým prachem z lotosových nohou velkého oddaného (mahat)”. Jak stojí v Bhagavad-gītě: mahātmānas tu — velké duše jsou pod vlivem duchovní energie a poznají se podle toho, že se plně zaměstnávají ve vědomí Kṛṣṇy, aby sloužily Pánu. Proto se nazývají mahat. Nikdo nemůže dosáhnout v duchovním životě dokonalosti, dokud nemá to štěstí, že získá prach z lotosových nohou mahātmy na svoji hlavu.
Systém učednické posloupnosti (paramparā) je velice důležitým prostředkem k dosažení duchovního úspěchu. Může se z nás stát mahat milostí našeho mahat duchovního mistra. Pokud přijmeme útočiště u lotosových nohou velké duše, máme velkou možnost stát se také velkou duší. Když se Mahārāja Rahūgaṇa ptal Jaḍy Bharaty, jak mohl udělat tak úžasný duchovní pokrok, dostal odpověď, že duchovního úspěchu se nedosahuje dodržováním náboženských rituálů, vstupem do stavu sannyāsa ani vykonáváním obětí podle pokynů písem. Tyto věci jistě pomáhají v duchovní realizaci, ale skutečnou změnu způsobuje milost mahātmy. V osmi slokách své modlitby k duchovnímu mistru Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura jasně říká, že uspokojením duchovního mistra je možné dosáhnout nejvyššího životního úspěchu, ale pokud někdo vykonává všemožné obřady bez toho, že by přitom uspokojil duchovního mistra, nemá k duchovní dokonalosti přístup. Slovo akṛtātmanām je v tomto verši velice důležité. Ātmā znamená “tělo”, “duše” nebo “mysl” a akṛtātmā znamená “obyčejný člověk, který nedokáže ovládat svoje smysly a mysl”. Jelikož obyčejný člověk není schopen ovládat smysly a mysl, je jeho povinností vyhledat útočiště u velké duše neboli velkého oddaného Pána a snažit se ho potěšit. Tím dovede svůj život k dokonalosti. Obyčejný člověk nemůže dosáhnout nejvyššího stupně duchovní dokonalosti pouhým dodržováním obřadů a náboženských zásad. Musí přijmout útočiště u pravého duchovního mistra a věrně a upřímně jednat podle jeho pokynů. Pak se bezpochyby stane dokonalým.