SB 3.22.4

ato hy anyonyam ātmānaṁ
brahma kṣatraṁ ca rakṣataḥ
rakṣati smāvyayo devaḥ
sa yaḥ sad-asad-ātmakaḥ
Překlad slovo od slova: 
ataḥ — proto; hi — jistě; anyonyam — navzájem; ātmānam — sebe; brahma — brāhmaṇové; kṣatram — kṣatriyové; ca — a; rakṣataḥ — chrání; rakṣati sma — ochraňuje; avyayaḥ — neměnný; devaḥ — Pán; saḥ — On; yaḥ — který; sat-asat-ātmakaḥ — podoba příčiny a důsledku.
Překlad: 
Proto brāhmaṇové a kṣatriyové chrání jeden druhého a také sebe samotné a Pán, který je příčinou i důsledkem, ale přesto je neměnný, je chrání prostřednictvím jejich vzájemné pomoci.
Význam: 

Celá společenská struktura vareṇ a āśramů je systémem vzájemné spolupráce, který má každého povznést na nejvyšší úroveň duchovní realizace. Brāhmaṇové mají být chráněni od kṣatriyů a kṣatriyové mají dostávat poznání od brāhmaṇů. Jakmile brāhmaṇové a kṣatriyové dobře spolupracují, zbývajícím podřízeným třídám — vaiśyům neboli obchodníkům a śūdrům neboli dělníkům — se automaticky daří dobře. Celé propracované uspořádání védské společnosti se tedy zakládalo na důležitosti brāhmaṇů a kṣatriyů. Pán je skutečný ochránce, ale není k samotné ochraně poután. Vytváří brāhmaṇy, aby chránili kṣatriye, a vytváří kṣatriye, aby chránili brāhmaṇy. Sám zůstává povznesený nad všechny činnosti, a proto se nazývá nirvikāra, “nečinný”. Nemusí nic dělat. Je tak mocný, že nejedná Osobně, ale prostřednictvím svých energií. Brāhmaṇové, kṣatriyové a vše, co vidíme, jsou různé energie, které na sebe navzájem působí.

I když se individuální duše navzájem všechny liší, Nejvyšší Duše neboli Nadduše je Nejvyšší Osobnost Božství. Individuálně se jedna duše může lišit od jiných určitými vlastnostmi a věnovat se různým činnostem (jako jsou činnosti brāhmaṇy, kṣatriyi či vaiśyi), ale jakmile spolu různé individuální duše plně spolupracují, Nejvyšší Pán, který je jeden jako Nadduše (Paramātmā) v každé individuální duši, je spokojen a chrání je všechny. Jak bylo řečeno dříve, brāhmaṇové vznikají z Pánových úst a kṣatriyové z Jeho hrudi nebo paží. Pokud různé složky společnosti dokonale spolupracují, i když zdánlivě vykonávají činnosti různého druhu, Pán je spokojen. To je ústřední myšlenka systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Pokud členové různých āśramů a vareṇ plně spolupracují ve vědomí Kṛṣṇy, můžeme si být jisti, že Pán chrání celou společnost.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán je vlastníkem všech těl. Individuální duše je vlastníkem svého individuálního těla, ale Pán jasně říká: “Můj milý Bhārato, věz, že Já jsem také kṣetra-jña.Kṣetra-jña znamená “znalec neboli vlastník těla”. Individuální duše je vlastníkem individuálního těla, ale Nadduše, Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je vlastníkem všech těl, a to všude. Je vlastníkem nejen lidských těl, ale také těl ptáků, zvířat a všech ostatních bytostí nejen na této, ale i na jiných planetách. Je nejvyšším vlastníkem, a proto se nemusí dělit, aby mohl chránit individuální duše. Je stále jeden a tentýž. Když je slunce v nejvyšším bodě své dráhy, každý ho má nad hlavou, ale to neznamená, že se rozdělilo. Jeden člověk si myslí, že je pouze nad jeho hlavou, a přitom o pět tisíc kilometrů dál si jiný člověk myslí, že slunce je jenom nad jeho hlavou. Stejně tak Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, je jedna, ale zároveň individuálně dohlíží na každou individuální duši. To neznamená, že individuální duše a Nadduše jsou totožné. Jako duchovní duše jsou kvalitativně totožné, ale zároveň se od sebe liší.