Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.22.16

Verš

kāmaḥ sa bhūyān naradeva te ’syāḥ
putryāḥ samāmnāya-vidhau pratītaḥ
ka eva te tanayāṁ nādriyeta
svayaiva kāntyā kṣipatīm iva śriyam

Synonyma

kāmaḥ — touha; saḥ — ta; bhūyāt — nechť se naplní; nara-deva — ó králi; te — tvé; asyāḥ — této; putryāḥ — dcery; samāmnāya-vidhau — způsobem podle védských písem; pratītaḥ — uznávaným; kaḥ — kdo; eva — jistě; te — tvou; tanayām — dceru; na ādriyeta — by neuctíval; svayā — svou; eva — samotnou; kāntyā — zářivou krásou svého těla; kṣipatīm — překonává; iva — jako kdyby; śriyam — šperky.

Překlad

Nechť se naplní touha tvé dcery mít sňatek, jaký uznávají védská písma. Kdo by nepřijal její ruku? Je tak nádherná, že samotnou zářivou krásou svého těla překonává nádheru svých šperků.

Význam

Kardama Muni se chtěl oženit s Devahūti způsobem předepsaným v písmech. Jak je řečeno ve védské literatuře, prvotřídní způsob je pozvat ženicha do domu nevěsty a předat mu ji jako dar společně s věnem, které tvoří nezbytné šperky, zlato, nábytek a další vybavení domácnosti. Tento druh svatby je i dnes běžný mezi hinduisty vyšších tříd a v śāstrách je o něm řečeno, že přináší otci nevěsty velké náboženské zásluhy. Dát darem dceru vhodnému zeťi se považuje za jednu ze zbožných činností hospodáře. V písmu zvaném Manu-smṛti je uvedeno osm druhů sňatku, ale v současné době je obvyklá pouze jedna forma, sňatek brāhma neboli rājasika. Jiné druhy sňatku — milostný, výměnou girland nebo únosem nevěsty — jsou ve věku Kali zakázány. Dříve kṣatriyové často ze své vůle unesli princeznu z jiného královského domu a mezi rodinou kṣatriyi a unesené dívky došlo k boji; pokud únosce zvítězil, mohl se s dívkou oženit. Dokonce i Kṛṣṇa se s Rukmiṇī oženil tímto způsobem a někteří z Jeho synů a vnuků také unesli své nevěsty. Kṛṣṇovi vnuci unesli dceru Duryodhany, což vedlo k boji mezi rodinami Kuruovců a Yaduovců. Později spor urovnali starší členové Kuruovské rodiny. Takové sňatky byly v dávných dobách běžné, ale v současnosti nepřipadají v úvahu, protože přísné zásady kšatrijského života prakticky zanikly. Jelikož Indie začala záviset na cizích zemích, vymizely z ní určité vlivy společenských tříd — nyní je podle písem každý śūdrou. Takzvaní brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové zapomněli na své tradiční činnosti, a jelikož nevykonávají to, co mají, nazývají se śūdrové. V písmech je řečeno: kalau śūdra-sambhavaḥ. Ve věku Kali bude každý jako śūdra. V tomto věku se nedodržují tradiční společenské zvyky, přestože se dříve přísně dodržovaly.