Śrīmad-bhāgavatam 3.21.19
Verš
dvitīyayātmann adhi-yogamāyayā
sṛjasy adaḥ pāsi punar grasiṣyase
yathorṇa-nābhir bhagavan sva-śaktibhiḥ
Synonyma
ekaḥ — jeden; svayam — Ty; san — jsi; jagataḥ — vesmíry; sisṛkṣayā — s touhou stvořit; advitīyayā — jediný; ātman — v Sobě; adhi — ovládající; yoga-māyayā — yogamāyou; sṛjasi — tvoříš; adaḥ — tyto vesmíry; pāsi — udržuješ; punaḥ — opět; grasiṣyase — zlikviduješ; yathā — jako; ūrṇa-nābhiḥ — pavouk; bhagavan — ó Pane; sva-śaktibhiḥ — svou vlastní energií.
Překlad
Můj milý Pane, Ty Sám tvoříš vesmíry. Ó Osobnosti Božství, na základě Své touhy je tvoříš, udržuješ a potom opět ničíš Svými vlastními energiemi, které ovládá Tvá druhá energie zvaná yogamāyā, stejně jako pavouk svou vlastní energií utká pavučinu a opět ji sám zničí.
Význam
Dvě významná slova v tomto verši vyvracejí impersonalistickou teorii, že všechno je Bůh. Kardama zde říká: “Ó Nejvyšší Pane, jsi jeden jediný, ale máš mnoho různých energií.” Rovněž příklad pavouka je velice důležitý. Pavouk je individuální živá bytost. Svou energií vytváří pavučinu, na které si pak hraje, a jakmile se mu zachce, pavučinu zlikviduje a ukončí svoji hru. Když pavouk vyrábí pavučinu ze své sliny, neznamená to, že ztrácí svoji osobnost. Stejně tak stvoření a projevení hmotné či duchovní energie nezpůsobí, že by stvořitel přestal být osobou. Samotná tato modlitba naznačuje, že Pán je vnímavou bytostí, která slyší modlitby oddaného a může splnit jeho touhy. Pán je sac-cid-ānanda-vigraha, plný blaženosti, poznání a věčnosti.