KAPITOLA DVACÁTÁ
Rozhovor mezi Maitreyou a Vidurou
- Sloka 1:
- Śrī Śaunaka se ptal: Ó Sūto Gosvāmī, když se Země znovu dostala na svoji oběžnou dráhu, co udělal Svāyambhuva Manu, aby ukázal cestu osvobození těm, kteří se měli teprve narodit?
- Sloka 2:
- Śaunaka Ṛṣi se tázal na Viduru, který byl velkým oddaným a přítelem Pána Kṛṣṇy a který opustil společnost svého staršího bratra, neboť ten se svými syny jednal v rozporu s touhami Pána.
- Sloka 3:
- Vidura se narodil z těla Vedavyāsy a v ničem za ním nezaostával. Přijal lotosové nohy Pána Kṛṣṇy celým svým srdcem a velice lnul k Jeho oddaným.
- Sloka 4:
- Na svých cestách po posvátných místech se Vidura očistil od veškeré vášně a nakonec dospěl do Hardwaru, kde se setkal s velkým mudrcem, který znal vědu o duchovním životě, a kladl mu různé otázky. Śaunaka Ṛṣi se proto ptal: Na co se Vidura dále tázal Maitreyi?
- Sloka 5:
- Śaunaka se ptal na rozhovor mezi Vidurou a Maitreyou: Jistě zazněla mnohá vyprávění o neposkvrněných zábavách Pána. Naslouchat takovým vyprávěním je stejně dobré jako se koupat ve vodách Gangy, protože toto naslouchání může člověka zbavit všech hříšných reakcí.
- Sloka 6:
- Ó Sūto Gosvāmī, buď požehnán! Prosím, vyprávěj o Pánových velkodušných činnostech, jež jsou hodny opěvování. Který oddaný by se mohl přesytit naslouchání o nektarových zábavách Pána?
- Sloka 7:
- Když velcí mudrci v Naimiṣāraṇyi žádali Sūtu Gosvāmīho, aby promluvil, syn Romaharṣaṇy, jehož mysl byla pohroužená do transcendentálních zábav Pána, řekl: Prosím poslouchejte, co vám nyní povím.
- Sloka 8:
- Sūta Gosvāmī pokračoval: Vidura, potomek Bharaty, byl velice potěšen příběhem o tom, jak Pán působením Své božské energie přijal podobu kance a projevil Svoji zábavu, při které zdvihl Zemi ze dna oceánu a bez velkého úsilí zabil démona Hiraṇyākṣu. Vidura potom promluvil k mudrci následovně.
- Sloka 9:
- Vidura řekl: Jelikož znáš věci, které si ani nedovedeme představit, pověz mi, ó svatý mudrci, co dělal Brahmā pro stvoření živých bytostí poté, co se zrodili Prajāpatiové, praotci živých bytostí?
- Sloka 10:
- Vidura se ptal: Jak Prajāpatiové (praotci živých bytostí, jako je Marīci a Svāyambhuva Manu) podle Brahmova pokynu tvořili a jak rozvíjeli tento projevený vesmír?
- Sloka 11:
- Rozvíjeli stvoření ve spolupráci se svými manželkami, jednali nezávisle nebo tvořili všichni společně?
- Sloka 12:
- Maitreya řekl: Když byl rovnovážný stav tří kvalit přírody narušen neviditelnými činnostmi živé bytosti, působením Mahā-Viṣṇua a silou času, vznikl souhrn hmotných prvků.
- Sloka 13:
- Osud jīvy si vynutil, aby z mahat-tattvy, ve které převládá prvek rajas, vzniklo falešné ego, které je tří druhů. Z ega se dále vyvinulo mnoho skupin o pěti prvcích.
- Sloka 14:
- Nemohly utvořit hmotný vesmír odděleně, a proto se spojily za pomoci energie Nejvyššího Pána a vytvořily zářící vejce.
- Sloka 15:
- Toto zářící vejce leželo bez života na vodách Oceánu příčin více než tisíc let. Pak do něj vstoupil Pán jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu.
- Sloka 16:
- Z pupku Osobnosti Božství Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrostl lotosový květ, který zářil jako tisíc oslnivých sluncí. Tento lotosový květ je schránkou všech podmíněných duší a první živou bytostí, která z něho vzešla, byl všemocný Brahmā.
- Sloka 17:
- Když Nejvyšší Pán, který leží na oceánu Garbhodaka, vstoupil do Brahmova srdce, Brahmā uvedl do činnosti svoji tvořivou inteligenci a začal s ní tvořit vesmír takový, jaký byl předtím.
- Sloka 18:
- Nejdříve ze všeho stvořil Brahmā ze svého stínu pokryvy nevědomosti podmíněných duší. Je jich celkem pět a nazývají se tāmisra, andha-tāmisra, tamas, moha a mahā-moha.
- Sloka 19:
- Brahmā znechuceně odhodil tělo tvořené nevědomostí a Yakṣové a Rākṣasové využili příležitosti, aby se zmocnili tohoto těla, které existovalo dále v podobě noci. Noc je zdrojem hladu a žízně.
- Sloka 20:
- Souženi hladem a žízní se ze všech stran sbíhali k Brahmovi, aby ho pozřeli, a křičeli přitom: “Nešetřte ho!” “Snězte ho!”
- Sloka 21:
- Brahmā, hlavní polobůh, dostal veliký strach a žádal je: “Nejezte mě! Ušetřte mě! Narodili jste se ze mě a jste moji synové. Proto jste Yakṣové a Rākṣasové.”
- Sloka 22:
- Potom stvořil hlavní polobohy, kteří svítili svatozáří dobra. Upustil před nimi zářivou podobu dne a polobozi se jí s radostí ujali.
- Sloka 23:
- Pán Brahmā potom ze svých hýždí stvořil démony, kteří měli velice rádi sex. Jejich chtíč byl tak veliký, že přišli s touhou souložit s ním.
- Sloka 24:
- Brahmā, který je hoden uctívání, se nejprve smál jejich hlouposti, ale když viděl, jak se k němu nestydatí asurové blíží, byl rozhořčen a strachy se dal rychle na útěk.
- Sloka 25:
- Obrátil se na Osobnost Božství, Pána, který uděluje všechna požehnání a zahání úzkost Svých oddaných a těch, kteří přijmou útočiště u Jeho lotosových nohou. Pro uspokojení oddaných projevuje Své nesčetné transcendentální podoby.
- Sloka 26:
- Pán Brahmā přišel za Pánem a oslovil Jej: Můj Pane, prosím ochraň mě před těmito hříšnými démony, které jsem stvořil na Tvůj pokyn. Jsou posedlí touhou po sexu a chtějí mě napadnout.
- Sloka 27:
- Můj Pane, Ty jediný dokážeš ukončit neštěstí trpících a způsobit utrpení těm, kteří se nikdy neuchylují k Tvým nohám.
- Sloka 28:
- Pán, který dokáže jasně číst v mysli druhých, postřehl Brahmovu úzkost a řekl mu: “Zbav se tohoto nečistého těla.” Na tento Pánův pokyn Brahmā odhodil své tělo.
- Sloka 29:
- Tělo opuštěné Brahmou přijalo podobu večerního soumraku, kdy se den setkává s nocí — doby, která podněcuje vášeň. Asurové, kteří jsou přirozeně vášniví, neboť jim vládne prvek rajas, tuto podobu pokládali za dívku, jejíž lotosové nohy zněly cinkáním nákotníčků, jejíž oči byly doširoka otevřené opilostí a jejíž boky zakrývala jemná látka, obepnutá zářícím opaskem.
- Sloka 30:
- Prsa měla zdvižená vzhůru, protože jí přiléhala těsně k sobě a nenechávala mezi sebou žádný prostor. Měla pěkně tvarovaný nos a nádherné zuby, na rtech jí hrál kouzelný úsměv a pohlížela na asury laškovným pohledem.
- Sloka 31:
- Zdobily ji tmavé vlasy a skrývala se, jako kdyby se styděla. Když tu dívku asurové uviděli, byli všichni zaslepeni sexuální touhou.
- Sloka 32:
- Démoni ji obdivovali: Ó, jaká krása! Jaké vzácné sebeovládání! Jaké rozkvétající mládí! Všichni po ní vášnivě toužíme a ona se mezi námi prochází, jako kdyby na ni vášeň vůbec nepůsobila.
- Sloka 33:
- Asurové vytvářeli různé dohady o večerním soumraku, který měl v jejich očích podobu mladé ženy, s hříšnými myšlenkami jí prokazovali úctu a zamilovaně k ní promluvili.
- Sloka 34:
- Kdo jsi, ó krásná dívko? Čí jsi manželka nebo dcera a s jakým cílem jsi za námi přišla? Proč nás, nešťastné, týráš svou krásou, svým nedocenitelným zbožím?
- Sloka 35:
- Ať jsi kdokoliv, ó nádherná dívko, jsme šťastni, že tě můžeme vidět. Při své hře s míčem vzrušuješ mysl všech, kteří se na tebe dívají.
- Sloka 36:
- Ó nádherná ženo, když znovu a znovu pinkáš rukou míčem o zem, tvé lotosové nohy nezůstávají na jednom místě. Tvůj pas, namáhaný tíhou plných ňader, začíná být unaven a tvůj jasný pohled postupně ztrácí lesk. Snažně tě prosíme, spleť si své půvabné vlasy do copu.
- Sloka 37:
- Asurové měli zatemněný intelekt. Považovali večerní soumrak za krásnou ženu, která se jim předvádí ve své svůdné podobě, a zmocnili se jí.
- Sloka 38:
- Brahmā, který je hoden uctívání, se smál smíchem plným hlubokého porozumění. Poté ze své roztomilosti, která se zdála být sama sobě zdrojem požitku, vytvořil zástupy Gandharvů a Apsar.
- Sloka 39:
- Potom Brahmā vydal zářivou a příjemnou podobu měsíčního svitu a Viśvāvasu a další Gandharvové se jí s radostí ujali.
- Sloka 40:
- Vznešený Brahmā dále ze své lenosti vytvořil duchy a šotky, ale když je viděl, nahé a s rozcuchanými vlasy, zavřel oči.
- Sloka 41:
- Duchové a skřeti se zmocnili těla, které Brahmā, stvořitel živých bytostí, odložil v podobě zívání. Rovněž se projevuje jako spánek doprovázený slintáním. Skřeti a duchové se vrhají na nečisté lidi, kteří se pak stávají nepříčetnými.
- Sloka 42:
- Když Brahmā, úctyhodný stvořitel živých bytostí, poznal, že je plný touhy a energie, stvořil ze své neviditelné podoby (ze svého pupku) množství Sādhyů a Pitů.
- Sloka 43:
- Pitové sami přijali neviditelné tělo, které bylo zdrojem jejich existence. Právě prostřednictvím tohoto neviditelného těla nabízejí zkušení vykonavatelé obřadů obětiny Sādhyům a Pitům (podobám svých zesnulých předků) při obřadu śrāddha.
- Sloka 44:
- Potom Pán Brahmā svou schopností zůstávat skrytý před zraky ostatních stvořil Siddhy a Vidyādhary a dal jim tuto svou úžasnou podobu, která se nazývá Antardhāna.
- Sloka 45:
- Jednoho dne Brahmā, stvořitel živých bytostí, zahlédl svůj odraz na vodě a s obdivem k sobě samému z něho vytvořil Kimpuruṣi a Kinnary.
- Sloka 46:
- Kinnarové a Kimpuruṣové se zmocnili této stínové podoby, kterou po sobě Brahmā zanechal. Proto také při každém rozednění opěvují se svými manželkami jeho velkolepé činy.
- Sloka 47:
- Jednou Brahmā ulehl na zem a natáhl celé své tělo. Dělal si velké starosti s tím, že práce na stvoření nepokračovala dostatečně rychle, a rozmrzele opustil i toto tělo.
- Sloka 48:
- Můj milý Viduro, chlupy, které vypadly z tohoto těla, se změnily v hady, a ještě když se to tělo plazilo s rukama a nohama zataženýma dovnitř, rodili se z něho divocí hadi a Nāgové s roztaženými kápěmi.
- Sloka 49:
- Jednoho dne cítil samozrozený Brahmā, první živý tvor, jako by dosáhl cíle svého života. Tehdy ze své mysli vytvořil Manuy, kteří svými činnostmi zvyšují blahobyt celého vesmíru.
- Sloka 50:
- Vyrovnaný stvořitel jim dal svoji lidskou podobu. Když Manuy uviděli ti, kteří byli stvořeni dříve — polobozi, Gandharvové a ostatní — začali Brahmovi, pánovi vesmíru, provolávat slávu.
- Sloka 51:
- Volali: Ó stvořiteli vesmíru, jsme skutečně rádi — to, co jsi vytvořil, je velice dobré. Protože nyní byly v této lidské podobě řádně ustanoveny obětní obřady, budeme mít všichni podíl na obětinách.
- Sloka 52:
- Brahmā, samozrozený živý tvor, se kvalifikoval přísným odříkáním, uctíváním, soustředěním mysli a tranzem v oddanosti. Zároveň zůstával klidný a ovládal své smysly. Takto vytvořil velké mudrce jako své milované syny.
- Sloka 53:
- Každému z těchto synů dal nezrozený stvořitel vesmíru část svého těla, které charakterizovala hluboká meditace, soustředění mysli, nadpřirozená síla, askeze, uctívání a odříkání.