Śrīmad-bhāgavatam 3.2.17
Verš
yad āha pādāv abhivandya pitroḥ
tātāmba kaṁsād uru-śaṅkitānāṁ
prasīdataṁ no ’kṛta-niṣkṛtīnām
Synonyma
dunoti — způsobuje mi bolest; cetaḥ — srdce; smarataḥ — když myslím na; mama — mé; etat — toto; yat — jako když; āha — řekl; pādau — nohy; abhivandya — uctívající; pitroḥ — rodičů; tāta — Můj milý otče; amba — Má milá matko; kaṁsāt — kvůli Kaṁsovi; uru — velký; śaṅkitānām — těch, kteří se bojí; prasīdatam — buďte spokojeni s; naḥ — Naše; akṛta — nevykonané; niṣkṛtīnām — povinnosti sloužit vám.
Překlad
Pán Kṛṣṇa prosil Své rodiče, aby odpustili Jemu a Balarāmovi, že nemohli sloužit u jejich nohou, protože s velkým strachem před Kaṁsou utekli z domova. Řekl: “Má milá matko, Můj milý otče, prosím, promiňte Nám, že jsme nedokázali splnit Svoji povinnost.” Všechno toto Pánovo chování vyvolává v mém srdci bolest.
Význam
Vypadá to, že se Pán Kṛṣṇa i Baladeva velice báli Kaṁsy, a proto se museli skrýt. Jsou-li však Pán Kṛṣṇa a Baladeva Nejvyšší Osobnost Božství, jak se mohli bát Kaṁsy? Není v tom nějaký rozpor? Vasudeva chtěl Kṛṣṇu chránit, protože Ho velmi miloval. Nemyslel na to, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán a že se dokáže ochránit Sám, ale myslel na Kṛṣṇu jako na svého syna. Jelikož byl velkým oddaným Pána, nelíbila se mu představa, že se Kṛṣṇa stane Kaṁsovou obětí jako jeho ostatní děti. Morálně byl Vasudeva zavázán předat Kṛṣṇu do rukou Kaṁsy, jelikož slíbil odevzdat všechny své děti. Z velké lásky ke Kṛṣṇovi však porušil svůj slib a Pán byl s jeho transcendentálním uvažováním velice spokojen. Nechtěl narušovat Vasudevovo intenzivní cítění, a proto svolil, aby Ho otec přenesl do domu Nandy a Yaśody. Do řeky Jamuny spadl jen proto, aby vyzkoušel Vasudevovu lásku. Vasudeva téměř zešílel, když se snažil zachránit své dítě uprostřed rozbouřené řeky.
To vše jsou slavné zábavy Pána a není na nich nic sporného. Jelikož je Kṛṣṇa Nejvyšší Pán, nikdy se Kaṁsy nebál, ale aby potěšil svého otce, záměrně předstíral strach. Nejúžasnější ukázkou Jeho dokonalého charakteru je, že se Svým rodičům omlouval za to, že jim v době, kdy ze strachu před Kaṁsou opustil dům, nemohl sloužit. Pán, Jehož lotosové nohy uctívají polobozi, jako je Brahmā a Śiva, chtěl uctívat nohy Vasudeva. Pán tak dal světu velice důležitý pokyn — i když je někdo Nejvyšší Pán, musí sloužit svým rodičům. Syn vděčí svým rodičům za mnoho věcí a jeho povinností je jim sloužit bez ohledu na to, jak velikou je osobností. Kṛṣṇa chtěl nepřímo také poučit ateisty, kteří neuznávají svrchované otcovství Boha; z jeho jednání si mohou vzít příklad, jak je třeba ctít Nejvyššího Otce. Uddhava nad tímto slavným jednáním Pána žasl a velice litoval, že nemohl odejít s Ním.