Śrīmad-bhāgavatam 3.2.14
Verš
līlāvaloka-pratilabdha-mānāḥ
vraja-striyo dṛgbhir anupravṛtta-
dhiyo ’vatasthuḥ kila kṛtya-śeṣāḥ
Synonyma
yasya — jejichž; anurāga — připoutanost; pluta — prohloubená; hāsa — smích; rāsa — žerty; līlā — zábavy; avaloka — hledící; pratilabdha — získané z; mānāḥ — prožívající muka; vraja-striyaḥ — dívky z Vraji; dṛgbhiḥ — očima; anupravṛtta — sledující; dhiyaḥ — inteligencí; avatasthuḥ — seděly tiše; kila — vskutku; kṛtya-śeṣāḥ — aniž dokončily své domácí povinnosti.
Překlad
Dívky z Vraji prožívaly muka, když je Kṛṣṇa po blažených zábavách plných humoru a výměn pohledů opouštěl. Vždy Ho doprovázely očima a potom usedly jako omráčené a nebyly schopné dokončit své domácí povinnosti.
Význam
Ve Svém dětství ve Vṛndāvanu byl Pán Kṛṣṇa známý jako veselý přítel a transcendentální milovník všech dívek Svého věku. Jeho láska k nim byla tak silná a plná extáze, že ji není možné s ničím srovnat, a dívky z Vraji k Němu byly tak připoutané, že svými city předčily i velké polobohy, jako je Brahmā a Śiva. Pán Kṛṣṇa nakonec přiznal, že Ho gopī svojí transcendentální láskou porazily, a prohlásil, že jim není schopen jejich čistou lásku oplatit. I když gopī zdánlivě mučilo Jeho žertovné chování, kdykoliv je Kṛṣṇa opouštěl, nemohly snést odloučení a doprovázely Ho očima i myslí. Byly tím tak omráčeny, že nemohly dokončit své domácí povinnosti. Nikdo Ho nepředčil ani v milostných vztazích mezi chlapci a dívkami. Ve zjevených písmech je řečeno, že Pán Kṛṣṇa Osobně nikdy neodchází za hranice Vṛndāvanu. Zůstává tam věčně díky transcendentální lásce jeho obyvatel. I když Ho tedy v současnosti není možné vidět, neodchází z Vṛndāvanu ani na okamžik.