Śrīmad-bhāgavatam 3.18.5
Verš
asmad-bhuja-cyutayā ye ca tubhyam
baliṁ haranty ṛṣayo ye ca devāḥ
svayaṁ sarve na bhaviṣyanty amūlāḥ
Synonyma
tvayi — když Ty; saṁsthite — budeš zabit; gadayā — kyjem; śīrṇa — rozbitá; śīrṣaṇi — lebka; asmat-bhuja — z mé ruky; cyutayā — vrženým; ye — ti, kteří; ca — a; tubhyam — Tobě; balim — dary; haranti — nabízejí; ṛṣayaḥ — mudrci; ye — ti, kteří; ca — a; devāḥ — polobozi; svayam — automaticky; sarve — všichni; na — ne; bhaviṣyanti — budou existovat; amūlāḥ — bez kořenů.
Překlad
Démon pokračoval: Když padneš mrtev s lebkou rozbitou kyjem, vrženým mýma rukama, automaticky přestanou existovat také polobozi a mudrci, kteří Ti nabízejí obětiny a oddanou službu, stejně jako stromy zbavené kořenů.
Význam
Démoni jsou velice zneklidněni, když oddaní předepsaným způsobem uctívají Pána, jak je to doporučeno v písmech. Ve védské literatuře se začínajícím oddaným radí, aby se věnovali devíti druhům oddané služby, jako je poslouchat a zpívat svaté jméno Boha, neustále na Něj vzpomínat, opakovat na růženci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, uctívat Pána v podobě Jeho inkarnace Božstva v chrámu a vykonávat různé činnosti vědomí Kṛṣṇy, jejichž cílem je zvýšit počet zbožných lidí, a zajistit tak na světě dokonalý mír. Démoni takové činnosti nesnášejí. Neustále závidí Bohu a Jeho oddaným. Stále hlásají, aby lidé neuctívali Boha v chrámu či kostele, ale aby raději usilovali o hmotný pokrok pro uspokojení smyslů. Když démon Hiraṇyākṣa viděl Pána tváří v tvář, chtěl natrvalo vyřešit situaci tím, že zabije Osobnost Božství svým mocným kyjem. Příklad stromu bez kořene, který démon uvádí, je velice významný. Oddaní přijímají Boha jako kořen všeho. Dávají příklad, že stejně jako je žaludek zdrojem energie pro všechny části těla, Bůh je původním zdrojem veškeré energie, projevené v hmotném i duchovním světě. Zásobovat žaludek potravou je způsob, jak uspokojit všechny části těla, a vědomí Kṛṣṇy neboli vyvíjení lásky ke Kṛṣṇovi je vznešená metoda pro uspokojení zdroje veškerého štěstí. Démon chtěl zničit tento zdroj, protože kdyby ovládl kořen neboli Boha, činnosti Pána a oddaných by automaticky ustaly. Taková situace ve společnosti by se démonovi velice líbila. Démoni vždy touží po bezbožné společnosti, aby se mohli věnovat smyslovému požitku. Podle Śrīdhara Svāmīho tento verš znamená, že až Nejvyšší Osobnost Božství připraví démona o jeho kyj, budou velice spokojeni nejen začínající, ale i staří a moudří oddaní Pána.