Skip to main content

KAPITOLA OSMNÁCTÁ

Bitva mezi Pánem Kancem a démonem Hiraṇyākṣou

Sloka 1:
Maitreya pokračoval: Pyšný a domýšlivý Daitya příliš nedbal Varuṇových slov. Ó milý Viduro, vyzvěděl od Nārady, kde pobývá Nejvyšší Osobnost Božství, a rychle se ponořil do hlubin oceánu.
Sloka 2:
Uviděl tam všemocnou Osobnost Božství v inkarnaci kance, jak vynáší Zemi na špici Svých klů a zbavuje ho Svýma červenýma očima jeho lesku. Démon se smál: Ó, jaké obojživelné zvíře!
Sloka 3:
Démon oslovil Pána: Slyš, ó nejlepší z polobohů, který ses přestrojil za kance. Tato Země byla svěřena do péče nám, obyvatelům nižších oblastí. Nemůžeš ji odnést v mé přítomnosti a čekat, že se Tě ani nedotknu.
Sloka 4:
Ty darebáku, naši nepřátelé Tě udržovali při životě, abys nás zabil, a již jsi jako neviditelný zahubil několik démonů. Hlupáku, Tvá moc je pouze mystická a já dnes potěším své příbuzné tím, že Tě zabiji.
Sloka 5:
Démon pokračoval: Když padneš mrtev s lebkou rozbitou kyjem, vrženým mýma rukama, automaticky přestanou existovat také polobozi a mudrci, kteří Ti nabízejí obětiny a oddanou službu, stejně jako stromy zbavené kořenů.
Sloka 6:
Přestože byl Pán bolestivě zasažen bodavými, urážlivými slovy démona, snášel tuto bolest. Když však viděl polekanou Zemi na špici Svých klů, vynořil se z vody, stejně jako z ní vychází slon se svojí společnicí, když ho napadne krokodýl.
Sloka 7:
Démon, který měl zlaté vlasy a hrozivé zuby, pronásledoval Pána vycházejícího z vody, stejně jako krokodýl pronásleduje slona. Zařval jako hrom: Nestydíš se utíkat, když Tě protivník vyzývá k boji? Vidím, že darebákům není nikdy hanba!
Sloka 8:
Pán položil Zemi na vodní hladinu tak, aby ji měl na očích, a předal jí Svoji vlastní energii v podobě schopnosti plout po vodě. Zatímco nepřítel stál a díval se, Brahmā, stvořitel vesmíru, opěvoval Pána, Jehož ostatní polobozi zasypávali květy.
Sloka 9:
Démon, který měl na těle mnoho ozdob, náramky a krásné zlaté brnění, byl se svým velkým kyjem Pánovi neustále v patách. Pán toleroval jeho bodavé nadávky, ale aby odpověděl, projevil Svůj hrozný hněv.
Sloka 10:
Nejvyšší Pán řekl: Jsme skutečně bytosti z džungle a prahneme po honicích psech, jako jsi ty. Ten, kdo nepodléhá smrti, se neobává tvé nestoudné mluvy, jakou tady předvádíš, protože tebe zákony smrti poutají.
Sloka 11:
Samozřejmě, že jsme obyvatelům Rasātaly ukradli, co jim bylo svěřeno, a vůbec se za to nestydíme. Přestože mě obtěžuješ svým kyjem, zůstanu ještě nějaký čas zde ve vodě, neboť když jsem vyvolal konflikt s mocným nepřítelem, nemám, kam bych šel.
Sloka 12:
Jsi prý velitelem mnoha pěších vojáků. Podnikni rychle, co je třeba, abys Nás porazil. Zanech svých hloupých řečí, zabij Nás, a zbav tak své příbuzné starostí. Ten, kdo neumí splnit svůj slib, si nezaslouží sedět ve shromáždění, třebaže je sebevíc pyšný.
Sloka 13:
Śrī Maitreya řekl: Tato výzva Osobnosti Božství démona rozčílila a třásl se vzteky jako podrážděná kobra.
Sloka 14:
Démon vztekle supěl a všemi jeho smysly lomcoval hněv. Rychle vyrazil proti Pánovi a udeřil svým mocným kyjem.
Sloka 15:
Pán však ustoupil kousek stranou, a vyhnul se tak tvrdému úderu kyje, který nepřítel směřoval na Jeho hruď, stejně jako se zkušený yogī dokáže vyhnout smrti.
Sloka 16:
Nejvyšší Pán nyní projevil Svůj hněv a vyřítil se na démona, který se v záchvatu zlosti kousal do rtu, zdvihl znovu svůj kyj a začal s ním mávat kolem dokola.
Sloka 17:
Potom Pán Svým kyjem udeřil na pravé obočí nepřítele, ale démon byl v boji velice obratný, ó vznešený Viduro, a ochránil se manévrem svého kyje.
Sloka 18:
Démon Haryakṣa a Pán, Osobnost Božství, se takto bili svými mohutnými kyji. Byli velice rozlícení a oba usilovali o vítězství.
Sloka 19:
Jejich boj byl ostrý. Oba měli na těle rány od dobře mířených úderů kyjů a zápach krve v nich vyvolával čím dál větší zuřivost. Podnikali různé manévry s touhou zvítězit a jejich střetnutí vypadalo, jako když spolu dva mocní býci zápasí o krávu.
Sloka 20:
Ó potomku Kurua, Brahmā, nejsvobodnější polobůh ve vesmíru, v doprovodu svých následovníků přišel shlédnout hrozný boj o dobro světa mezi démonem a Nejvyšším Pánem, který se zjevil v podobě kance.
Sloka 21:
Když Brahmā jako vůdce tisíců mudrců a transcendentalistů dospěl na místo souboje, uviděl démona, který získal tak nebývalou moc, že s ním nemohl nikdo bojovat. Brahmā tehdy oslovil Nārāyaṇa, který poprvé přijal podobu kance.
Sloka 22-23:
Pán Brahmā řekl: Můj milý Pane, tento démon je neustále na obtíž polobohům, brāhmaṇům, kravám a nevinným bezúhonným lidem, kteří vždy závisí na uctívání Tvých lotosových nohou. Je zdrojem jejich strachu, protože je bezdůvodně týrá. Jelikož ode mě získal požehnání, stal se z něho démon, který stále hledá vyrovnaného soupeře a toulá se s tímto hanebným úmyslem po celém vesmíru.
Sloka 24:
Pán Brahmā pokračoval: Můj milý Pane, není třeba, aby sis hrál s tímto démonem, který se chová jako had a neustále si vymýšlí různé triky, je povýšený, zpupný a velice podlý.
Sloka 25:
Brahmā pokračoval: Můj milý Pane, Ty nikdy neselháváš. Prosím, zabij tohoto hříšného démona dřív, než nastane hodina démonů a než si vytvoří další hrůzostrašné podmínky, které pro něho budou příznivé. Nepochybně ho můžeš zabít Svou vnitřní energií.
Sloka 26:
Můj Pane, temný soumrak, který zakrývá svět, se rychle blíží. Jsi Duše všech duší, a proto Tě prosím, zabij ho a zajisti polobohům vítězství.
Sloka 27:
Příznivé období zvané abhijit, které je pro vítězství nejvhodnější, začalo v poledne a již téměř vypršelo. Proto Tě prosím, v zájmu Svých přátel rychle zneškodni tohoto hrozného nepřítele.
Sloka 28:
Naštěstí pro nás za Tebou tento démon přišel sám od sebe a Ty jsi mu určil smrt — projev tedy Své schopnosti, zabij ho v souboji a zajisti ve všech světech mír.