SB 3.16.19

taranti hy añjasā mṛtyuṁ
nivṛttā yad-anugrahāt
yoginaḥ sa bhavān kiṁ svid
anugṛhyeta yat paraiḥ
Překlad slovo od slova: 
taranti — překonávají; hi — protože; añjasā — snadno; mṛtyum — zrození a smrt; nivṛttāḥ — ukončují všechny hmotné touhy; yat — Tvou; anugrahāt — milostí; yoginaḥ — transcendentalisté; saḥ — Nejvyšší Pán; bhavān — Ty; kim svit — není možné; anugṛhyeta — může být poctěn přízní; yat — kdo; paraiḥ — od jiných.
Překlad: 
Mystici a transcendentalisté překonávají díky Pánově milosti nevědomost tím, že se zbavují všech hmotných tužeb. Není proto možné, aby Nejvyššímu Pánovi druzí prokazovali přízeň.
Význam: 

Bez přízně Nejvyššího Pána nemůže nikdo překonat oceán nevědomosti v podobě opakovaného rození a umírání. Zde je řečeno, že yogīni a mystici překonávají nevědomost milostí Nejvyšší Osobnosti Božství. Je mnoho druhů mystiků — karma-yogīni, jñāna-yogīni, dhyāna-yogīni a bhakti-yogīni. Karmī většinou usiluje o přízeň polobohů, jñānī chce splynout s Nejvyšší Absolutní Pravdou a yogī se spokojí s částečnou realizací Nejvyšší Osobnosti Božství v aspektu Paramātmy a vrcholem je pro něho představa totožnosti s Pánem. Bhakta neboli oddaný však chce být věčně ve společnosti Nejvyššího Pána a sloužit Mu. Již dříve bylo řečeno, že Pán je věčný, a ti, kdo chtějí neustálou přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou také věční. V tomto verši proto slovo yogīni znamená “oddaní”. Pánovou milostí mohou oddaní snadno překonat nevědomost rození a umírání a dosáhnout Pánova věčného sídla. Pán tedy nepotřebuje ničí přízeň, protože nikdo Mu není roven a nikdo není větší než On. Naopak, každý potřebuje Pánovu přízeň, aby úspěšně pochopil poslání svého lidského života.