Śrīmad-bhāgavatam 3.15.43
Verš
kiñjalka-miśra-tulasī-makaranda-vāyuḥ
antar-gataḥ sva-vivareṇa cakāra teṣāṁ
saṅkṣobham akṣara-juṣām api citta-tanvoḥ
Synonyma
tasya — Jeho; aravinda-nayanasya — Pána s lotosovýma očima; pada-aravinda — z lotosových nohou; kiñjalka — s prsty; miśra — smíšené; tulasī — lístky tulasī; makaranda — vůně; vāyuḥ — vánek; antaḥ-gataḥ — pronikl do; sva-vivareṇa — skrze jejich nosní dírky; cakāra — učinil; teṣām — Kumārů; saṅkṣobham — touha po změně; akṣara-juṣām — připoutaní k neosobní realizaci Brahmanu; api — ačkoliv; citta-tanvoḥ — v mysli i těle.
Překlad
Když vánek nesoucí vůni lístků tulasī z prstů na lotosových nohách Osobnosti Božství pronikl do nosních dírek těchto mudrců, zaznamenali změnu v těle a mysli, přestože byli připoutáni k neosobnímu chápání Brahmanu.
Význam
Z tohoto verše je zřejmé, že čtyři Kumārové byli impersonalisté neboli zastánci filozofie monismu, splynutí s Pánem. Jakmile však viděli Pánovu podobu, změnilo to jejich mysli. Zde vidíme, že impersonalista, jenž cítí transcendentální blaženost ve snaze splynout s Pánem, je přemožen pohledem na krásnou transcendentální podobu Pána. Díky vůni Jeho lotosových nohou smíšené s vůní lístků tulasī, která se nesla vzduchem, nastala v jejich myslích změna — již nechtěli splynout s Nejvyšším Pánem a rozhodli se být Jeho oddanými. Stát se služebníkem lotosových nohou Pána je lepší než s Ním splynout.