KAPITOLA JEDENÁCTÁ
Výpočet času, počínaje atomem
- Sloka 1:
- Konečná částečka hmotného projevu, která je nedělitelná a sama nevytváří žádné tělo, se nazývá atom. Existuje vždy jako neviditelná identita, i po zničení všech podob. Hmotné tělo je pouze kombinací těchto atomů, ale obyčejní lidé si ho vykládají špatným způsobem.
- Sloka 2:
- Atomy jsou konečným stavem projeveného vesmíru. Ve svých původních podobách, kdy netvoří žádná těla, se nazývají “neomezená jednota”. Existují různé druhy těl s hmotnou podobou, ale samotné atomy tvoří celý projev.
- Sloka 3:
- Čas můžeme odhadovat měřením pohybu různých kombinací atomů. Čas je energie všemocné Osobnosti Božství, Hariho, který ovládá všechny hmotné pohyby, přestože není v hmotném světě viditelný.
- Sloka 4:
- Atomový čas se měří podle toho, jak pokrývá určitý atomový prostor. Čas, který pokrývá neprojevený souhrn všech atomů, se nazývá “velký čas”.
- Sloka 5:
- Dílky hrubého času se vypočítávají následovně: dva atomy tvoří jeden dvojatom a tři dvojatomy tvoří jeden hexatom. Tento hexatom je vidět ve slunečním světle procházejícím otvory v okenní síti. Můžeme jasně vidět, že hexatom stoupá k nebi.
- Sloka 6:
- Časový interval potřebný ke spojení tří trasareṇu se nazývá truṭi a sto intervalů truṭi tvoří jednu vedhu. Tři vedhy tvoří jednu lavu.
- Sloka 7:
- Délka trvání tří lav se rovná jedné nimeṣe, spojení tří nimeṣ tvoří jednu kṣaṇu, pět kṣaṇ spolu tvoří jednu kāṣṭhu a patnáct kāṣṭh představuje jednu laghu.
- Sloka 8:
- Patnáct laghu tvoří jednu nāḍiku, která se také nazývá daṇḍa. Dvě daṇḍy tvoří jednu muhūrtu a šest nebo sedm daṇḍ tvoří čtvrtinu dne či noci podle lidských počtů.
- Sloka 9:
- Zařízení pro měření délky jedné nāḍiky neboli daṇḍy lze připravit z měděné nádoby vážící šest pala (0,434 kg), do které je vyvrtán otvor se zlatou sondou vážící čtyři māṣi a dlouhou čtyři prsty. Když se tato nádoba položí na vodu, čas, který uplyne před tím, než ji voda pohltí, se rovná jedné daṇḍě.
- Sloka 10:
- Je vypočítáno, že během dne i noci lidské bytosti uplynou vždy čtyři prahary, které se také nazývají yāmy. Patnáct dní a nocí tvoří jednu pakṣu a v jednom měsíci se vystřídají dvě pakṣi, bílá a černá.
- Sloka 11:
- Dvě pakṣi tvoří jeden měsíc a tato doba představuje jeden úplný den a noc na planetách Pitā. Dva takové měsíce tvoří jedno roční období a šest měsíců je doba úplného přesunu slunce z jihu na sever.
- Sloka 12:
- Dva sluneční přesuny tvoří jeden den a noc polobohů a pro člověka tento den a noc znamenají jeden úplný kalendářní rok. Lidský život je dlouhý sto let.
- Sloka 13:
- Vlivné hvězdy, planety, svítící tělesa a atomy po celém vesmíru obíhají po svých příslušných oběžných drahách pod řízením Nejvyššího, Jehož zastupuje věčný kāla.
- Sloka 14:
- Existuje pět různých jmen pro dráhy Slunce, Měsíce, hvězd a svítících těles po nebi a každá z nich má svoji saṁvatsaru.
- Sloka 15:
- Ó Viduro, Slunce svým neomezeným teplem a světlem oživuje všechny živé bytosti. Zkracuje délku jejich života, aby je osvobodilo z iluze hmotné připoutanosti, a rozšiřuje cestu pro povýšení do nebeského království. Po nebi se pohybuje velkou rychlostí a každý by ho měl vždy jednou za pět let uctít všemi předměty pro uctívání.
- Sloka 16:
- Vidura řekl: Nyní znám délku života obyvatel planet Pitā a nebeských planet, jakož i lidí. Pouč mě laskavě ještě o délce života těch velice učených živých bytostí, které přežívají konec kalpy.
- Sloka 17:
- Ó duchovně mocný mudrci, znáš chod věčného času, který je vládnoucí podobou Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož jsi seberealizovaný, jsi schopen vidět vše svým mystickým pohledem.
- Sloka 18:
- Maitreya řekl: Ó Viduro, čtyři věky (yugy) se nazývají Satya, Tretā, Dvāpara a Kali. Všechny dohromady trvají stejně dlouho jako dvanáct tisíc let polobohů.
- Sloka 19:
- Věk Satya trvá 4800 let polobohů, věk Tretā trvá 3600 let polobohů, věk Dvāpara trvá 2400 let a věk Kali 1200 let polobohů.
- Sloka 20:
- Přechodná období před a po každém věku, která podle výše uvedených počtů trvají několik set let, nazývají zkušení astronomové yuga-sandhyi neboli spojení dvou věků. Během těchto období se vykonávají všechny náboženské činnosti.
- Sloka 21:
- Ó Viduro, ve věku Satya lidstvo řádně dodržovalo všechny náboženské zásady, ale v dalších věcích postupně ubývalo vždy o jednu složku náboženství a úměrně tomu vzrůstala bezbožnost.
- Sloka 22:
- Vně tří planetárních systémů (Svarga, Martya a Pātāla) tvoří čtyři yugy vynásobené tisícem jeden den na planetě Brahmy. Stejné období tvoří noc Brahmy, ve které stvořitel vesmíru spí.
- Sloka 23:
- Po skončení Brahmovy noci znovu začíná během Brahmova dne tvoření tří světů, které existují po dobu života čtrnácti po sobě jdoucích Manuů, praotců lidstva.
- Sloka 24:
- Každý Manu užívá života o něco déle než trvá sedmdesát jedna cyklů čtyř věků.
- Sloka 25:
- Po smrti každého Manua přichází na řadu další Manu se svými potomky, kteří vládnou různým planetám, ale sedm slavných mudrců a všichni polobozi, jako je Indra, a jejich následovníci, příkladně Gandharvové, se zjevují současně s Manuem.
- Sloka 26:
- Ve stvoření během Brahmova dne opakovaně vznikají tři planetární systémy — Svarga, Martya a Pātāla. Jejich obyvatelé — nižší zvířata, lidské bytosti, polobozi a Pitové — se objevují a mizí podle svých plodonosných činností.
- Sloka 27:
- Při každém střídání Manua se zjevuje Nejvyšší Osobnost Božství projevením Své vnitřní energie v různých inkarnacích, jako je Manu a další. Tak Pán udržuje vesmír Svojí zjevenou silou.
- Sloka 28:
- Na konci dne pod vlivem bezvýznamné části kvality temna splývá mocný vesmírný projev s noční tmou. Nespočetně mnoho živých bytostí zůstává pod vlivem věčného času ponořeno do tohoto zpustošení a všude je ticho.
- Sloka 29:
- Když nastane Brahmova noc, všechny tři světy jsou neviditelné a slunce a měsíc nesvítí, stejně jako během obyčejné noci.
- Sloka 30:
- Zpustošení způsobuje oheň vycházející z úst Saṅkarṣaṇa, a velcí mudrci, jako je Bhṛgu a další obyvatelé Maharloky, se proto přemisťují na Janaloku, neboť nemohou snést žár planoucího ohně, který řádí ve třech světech pod nimi.
- Sloka 31:
- Na začátku zpustošení přetečou všechna moře a velice prudce vanou hurikány. Vzedmou se divoké mořské vlny a všechny tři světy jsou ihned zaplaveny vodou.
- Sloka 32:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, uléhá se zavřenýma očima na lože z Ananty na vodě a obyvatelé planet Janaloky Mu se sepjatýma rukama skládají oslavné modlitby.
- Sloka 33:
- Délka života se krátí každé živé bytosti, včetně Pána Brahmy. Každý žije pouze sto let příslušného času na různých planetách.
- Sloka 34:
- Sto let Brahmova života se dělí na dvě části, první a druhou polovinu. První polovina již uplynula a druhá nyní probíhá.
- Sloka 35:
- První polovina Brahmova života začala věkem zvaným Brāhma-kalpa, ve kterém se Pán Brahmā zjevil. Zároveň s Brahmou se zrodily Vedy.
- Sloka 36:
- Věk, který následoval po prvním věku Brāhma, se nazývá Pādma-kalpa, neboť během něho z jezera v pupku Osobnosti Božství Hariho vyrostl vesmírný lotosový květ.
- Sloka 37:
- Ó potomku Bharaty, první věk ve druhé polovině života Brahmy je také známý jako věk Vārāha, protože se v něm Nejvyšší Pán zjevil v inkarnaci kance.
- Sloka 38:
- Je vypočítáno, že délka dvou výše zmíněných polovin Brahmova života se rovná jedné nimeṣe (méně než sekundě) Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, který je neměnný a neomezený a je příčinou všech příčin celého vesmíru.
- Sloka 39:
- Věčný čas vládne na různých úrovních — od atomu až po dvě superdlouhé poloviny Brahmova života — ale přesto podléhá vládě Nejvyššího. Čas může ovládat pouze ty, kteří mají tělesné vědomí, i když pobývají na Satyaloce nebo na jiných vyšších planetách vesmíru.
- Sloka 40:
- Tento hmotný, smysly vnímatelný svět se rozpíná do průměru šesti miliard kilometrů a je tvořen kombinací osmi hmotných prvků přeměněných do dalších šestnácti kategorií, které se nacházejí uvnitř a vně vesmíru. Jsou uspořádané následujícím způsobem.
- Sloka 41:
- Každý obal z prvků pokrývajících vesmíry je vždy desetkrát tlustší než předcházející a všechny vesmíry, tvořící jeden shluk, vypadají jako atomy ve velkém seskupení.
- Sloka 42:
- Proto je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je příčina všech příčin. Duchovní sídlo Viṣṇua je nepochybně věčné a je také sídlem Mahā-Viṣṇua, původce všech projevů.