Śrīmad-bhāgavatam 2.9.30

Brahmův vztah k Pánovi je jednoznačně v náladě přátelství. Každá živá bytost má k Osobnosti Božství věčný vztah v jedné z pěti různých transcendentálních nálad, jimiž jsou śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya. Těchto pět druhů nálad ve vztahu k Osobnosti Božství jsme již vysvětlovali dříve. Zde se jasně projevuje, že Pána Brahmu pojí k Osobnosti Božství transcendentální přátelství. Čistý oddaný může mít k Pánovi vztah v jakékoliv z transcendentálních nálad, dokonce i v náladě rodičovství, ale všichni oddaní jsou za všech okolností Jeho transcendentálními služebníky. Nikdo se Pánu nevyrovná a nikdo není větší než On. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě. I když Brahmājīho věčně pojí s Pánem transcendentální přátelství a i když je pověřen nejvznešenější úlohou—stvořit různé druhy živých bytostí — přesto si je vědom svého postavení, že není ani Nejvyšší Pán, ani svrchovaně mocný. Nějaká neobyčejně mocná osobnost uvnitř nebo vně vesmíru někdy může projevit větší moc nežli Samotný Pán, ale čistý oddaný ví, že taková moc je vibhūti, přidělená Pánem, a že tato zplnomocněná živá bytost není v žádném případě nezávislá. Śrī Hanumānjī přeskočil Indický oceán a Samotný Śrī Rāmacandra kráčel přes most, ale to neznamená, že Hanumānjī je mocnější než Pán. Pán někdy propůjčuje Svému oddanému neobyčejnou moc, ale oddaný vždy ví, že tato moc patří Osobnosti Božství a že on sám je pouze nástrojem. Čistý oddaný není nikdy namyšlený jako neoddaní, kteří se považují za Boha. Je podivuhodné, jak si člověk, který na každém kroku dostává rány od Pánovy iluzorní energie, může myslet, že je totožný s Pánem. Takové uvažování je poslední léčkou iluzorní energie, která čeká na podmíněnou duši. První iluzí je chtít se stát Pánem hmotného světa pomocí nahromaděného majetku a moci, a když potom živá bytost ve svých snahách neuspěje a je zklamána, chce s Pánem splynout. Jak touha stát se nejmocnějším člověkem v hmotném světě, tak i touha splynout s Pánem jsou tedy různé léčky iluzorní energie a pouze odevzdané duše jako jsou čistí oddaní Pána se těmito iluzorními léčkami māyi nikdy nenechají zmást. Brahmā je prvním polobohem, vládnoucím v hmotném světě, a je proto schopen vykonat mnoho úžasných věcí, ale jelikož je čistým oddaným, nikdy by neměl tu drzost, aby jako neoddaní s nedostatečným poznáním pomýšlel na splynutí s Pánem. Lidé s nedostatečným poznáním by se měli poučit od Brahmy, jakmile si začínají povýšeně myslet, že se stávají Bohem.

Pán Brahmā ve skutečnosti netvoří živé bytosti. Na počátku stvoření je zmocněn k tomu, aby dal živým bytostem různé druhy těl podle jejich činností v minulém období. Povinností Brahmājīho je pouze probudit živé bytosti z jejich spánku a zaměstnat je v plnění jejich řádných povinností. Brahmājī nevytváří různé druhy živých bytostí podle svých vlastních rozmarů, ale je pověřen vytvořením různých druhů těl pro živé bytosti, aby mohly jednat odpovídajícím způsobem. Neustále si je přitom vědom toho, že je pouhým nástrojem, a dává si pozor, aby se nezačal považovat za Svrchovaně Mocného Pána.

Oddaní Pána jsou zaměstnáni plněním svých povinností, které jim zadal Pán, a proto se při jejich vykonávání nesetkávají s potížemi. Zásluhy za úspěch však nepatří jim, ale Pánovi. Lidé s nedostatečným poznáním si ovšem sami přičítají všechny zásluhy za úspěch a Nejvyššího Pána zcela opomíjejí. To je znakem, podle kterého se poznají neoddaní.