Śrīmad-bhāgavatam 2.7.7
Verš
roṣaṁ dahantam uta te na dahanty asahyam
so ’yaṁ yad antaram alaṁ praviśan bibheti
kāmaḥ kathaṁ nu punar asya manaḥ śrayeta
Synonyma
kāmam — chtíč; dahanti — trestají; kṛtinaḥ — silné osobnosti; nanu — ale; roṣa-dṛṣṭyā — hněvivým pohledem; roṣam — hněv; dahantam — přemoženi; uta — i když; te — oni; na — nemohou; dahanti — podrobit; asahyam — nesnesitelný; saḥ — to; ayam — Jemu; yat — protože; antaram — uvnitř; alam — ovšem; praviśan — vstupující; bibheti — obává se; kāmaḥ — chtíč; katham — jak; nu — samozřejmě; punaḥ — opět; asya — Jeho; manaḥ — mysl; śrayeta — uchýlí se do.
Překlad
Mocné osobnosti jako je Pán Śiva mohou svým hněvivým pohledem překonat a porazit chtíč, ale nemohou se osvobodit od nepřekonatelných účinků vlastního hněvu. Takový hněv ovšem nikdy nemůže proniknout do srdce Pána, který je nade vším. Jak by se tedy mohl chtíč dostat do Jeho mysli?
Význam
Když byl Pán Śiva pohroužen do přísného pokání a meditace, vládce chtíče Amor na něho vystřelil svůj šíp pohlavní touhy. Pán Śiva se na něho proto rozhněval a vrhl na něho hněvivý pohled, který okamžitě zničil Amorovo tělo. Pán Śiva byl sice velice mocný, ale nemohl se osvobodit od účinků tohoto hněvu. V chování Pána Viṣṇua se však nikdy takový hněv neprojevuje. Naopak — když Bhṛgu Muni zkoušel Pánovu snášenlivost a úmyslně Ho kopl do hrudi, Pán se mu namísto hněvu omluvil za to, že si o Jeho tvrdou hruď jistě poranil nohu. Pán nese otisk nohy bhṛgu-pāda jako známku snášenlivosti. Nenechá se nikdy ovlivnit hněvem, a jak by se Ho tedy mohl zmocnit chtíč, který je slabší než hněv? Pokud se nenaplní chtíč neboli touha, dostaví se hněv, ale jak může existovat chtíč tam, kde není hněv? Pán je známý jako āpta-kāma neboli “ten, který si Sám dokáže vyplnit všechny Své touhy”. Pro uspokojení Svých tužeb nepotřebuje ničí pomoc. Je neomezený a Jeho touhy jsou tedy také neomezené. Všechny živé bytosti kromě Něho jsou ve všech směrech omezené — a jak může někdo omezený uspokojit touhy neomezeného? Závěr je takový, že Nejvyšší Pán, Absolutní Osobnost Božství, není ovládán chtíčem ani hněvem, a i když někdy chtíč nebo hněv zdánlivě projeví, je třeba to pokládat za absolutní požehnání.