Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.7.12

Verš

matsyo yugānta-samaye manunopalabdhaḥ
kṣoṇīmayo nikhila-jīva-nikāya-ketaḥ
visraṁsitān uru-bhaye salile mukhān me
ādāya tatra vijahāra ha veda-mārgān

Synonyma

matsyaḥ — inkarnace ryby; yuga-anta — na konci věku; samaye — v té době; manunā — budoucí Vaivasvata Manu; upalabdhaḥ — viděl; kṣoṇīmayaḥ — až po pozemské planety; nikhila — všechny; jīva — živé bytosti; nikāya-ketaḥ — útočiště pro; visraṁsitān — vycházející z; uru — velký; bhaye — ze strachu; salile — ve vodě; mukhāt — z úst; me — mých; ādāya — když přijal; tatra — tam; vijahāra — užíval si; ha — jistě; veda-mārgān — všechny Vedy.

Překlad

Na konci věku měl budoucí Vaivasvata Manu jménem Satyavrata vidět, že Pán se v inkarnaci ryby stal útočištěm pro všechny druhy živých bytostí až po obyvatele pozemských planet. Kvůli mému strachu z rozlehlých vod na konci věku vycházejí Vedy z mých (Brahmových) úst a Pán, který se těší v těchto rozlehlých vodách, je ochraňuje.

Význam

Během jednoho dne Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů a na konci vlády každého Manua dochází ke zničení až po úroveň Země a nedozírné vody nahánějí strach dokonce i Brahmovi. Budoucí Vaivasvata Manu tedy měl být na počátku svého působení svědkem tohoto zničení. Mělo dojít i k mnoha dalším událostem, jako je zabití slavného Śaṅkhāsury. Tato předpověď je ve shodě s dřívější zkušeností Brahmājīho, který věděl, že při hrůzostrašném zničení vyjdou Vedy z jeho úst, ale že Pán ve Své rybí inkarnaci zachrání nejen všechny živé bytosti — polobohy, zvířata, lidi a velké mudrce — ale i Vedy.