Śrīmad-bhāgavatam 2.7.1
Verš
yatrodyataḥ kṣiti-taloddharaṇāya bibhrat
krauḍīṁ tanuṁ sakala-yajña-mayīm anantaḥ
antar-mahārṇava upāgatam ādi-daityaṁ
taṁ daṁṣṭrayādrim iva vajra-dharo dadāra
Synonyma
brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; yatra — tehdy, když; udyataḥ — pokoušel se; kṣiti-tala — planeta Země; uddharaṇāya — aby vyzdvihl; bibhrat — přijal; krauḍīm — zábavy; tanum — podobu; sakala — úplné; yajña-mayīm — všezahrnující oběti; anantaḥ — Neomezený; antar — ve vesmíru; mahā-arṇave — velký oceán Garbha; upāgatam — když dospěl k; ādi — první; daityam — démon; tam — jeho; daṁṣṭrayā — klem; adrim — létající hory; iva — jako; vajra-dharaḥ — vládce blesků; dadāra — probodl.
Překlad
Pán Brahmā řekl: Když neomezeně mocný Pán přijal v rámci Svých zábav podobu kance, aby vyzdvihl planetu Zemi, která byla utopena ve velkém vesmírném oceánu jménem Garbhodaka, objevil se první démon (Hiraṇyākṣa) a Pán ho probodl Svým klem.
Význam
Od počátku stvoření vládnou planetám ve všech vesmírech dva druhy živých bytostí — buď démoni, nebo polobozi, vaiṣṇavové. Pán Brahmā je první polobůh a Hiraṇyākṣa je první démon v tomto vesmíru. Planety se mohou vznášet ve vzduchu jako míče pouze za určitých podmínek, a jakmile jsou tyto podmínky narušeny, mohou se zřítit do oceánu Garbhodaka, který naplňuje polovinu vesmíru. Druhou polovinu tvoří kulová klenba, v níž se nachází bezpočet planetárních systémů. To, že planety plují v beztížném stavu, je dáno jejich vnitřním složením, a moderní navrtávání Země při těžbě ropy z jejího nitra narušuje její rovnováhu a novodobí démoni tak mohou přivodit velice nepříznivé reakce, ovlivňující stabilitu Země. Podobné narušení kdysi způsobili démoni vedení Hiraṇyākṣou (chtivým pánem zlaté horečky) — Země se vychýlila ze svého beztížného stavu a ponořila se do oceánu Garbodaka. Pán jako udržovatel celého hmotného stvoření tehdy přijal gigantickou podobu kance a vytáhl Zemi z těchto vod. Śrī Jayadeva Gosvāmī, velký vaiṣṇavský básník, složil píseň, ve které o tom zpívá:
śaśini kalaṅka-kaleva nimagnā
keśava dhṛta-śūkara-rūpa
jaya jagadīśa hare
“Ó Keśavo! Ó Nejvyšší Pane, který jsi přijal podobu kance! Ó Pane! Planeta Země spočívala na Tvých klech a vypadala jako měsíc, poznačený skvrnami.”
To jsou znaky, podle kterých můžeme poznat inkarnaci Pána. Pánova inkarnace není výmyslem lidí, kteří žijí ve světě představ. Inkarnace Pána se zjevuje za určitých vyjímečných okolností, jako tomu bylo ve výše uvedeném případě, a vykonává činy, o kterých se nepatrnému lidskému mozku ani nezdá. Moderní tvůrci mnoha laciných inkarnací si mohou povšimnout této skutečné inkarnace Boha v podobě gigantického kance, který byl tak velký, že na svých klech unesl celou planetu Zemi.
Když se Pán zjevil, aby vyzdvihl Zemi, démon jménem Hiraṇyākṣa se Mu v tom pokoušel zabránit, a Pán ho proto zabil Svým klem. Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho Pán zabil démona Hiraṇyākṣu rukou. Jeho verze je taková, že Pán nejprve zabil démona rukou, a poté ho probodl Svým klem. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura potvrzuje tuto verzi.