Śrīmad-bhāgavatam 2.5.26-29
Verš
abhūt sparśa-guṇo ’nilaḥ
parānvayāc chabdavāṁś ca
prāṇa ojaḥ saho balam
kāla-karma-svabhāvataḥ
udapadyata tejo vai
rūpavat sparśa-śabdavat
āsīd ambho rasātmakam
rūpavat sparśavac cāmbho
ghoṣavac ca parānvayāt
ambhaso gandhavān abhūt
parānvayād rasa-sparśa-
śabda-rūpa-guṇānvitaḥ
Synonyma
nabhasaḥ — oblohy; atha — takto; vikurvāṇāt — přeměnou; abhūt — vytvořený; sparśa — dotek; guṇaḥ — vlastnost; anilaḥ — vzduch; para — předcházející; anvayāt — postupně; śabdavān — plný zvuku; ca — také; prāṇaḥ — život; ojaḥ — smyslové vnímání; sahaḥ — tloušťka; balam — síla; vāyoḥ — vzduchu; api — také; vikurvāṇāt — přeměnou; kāla — čas; karma — reakce na minulé činnosti; svabhāvataḥ — na základě přírody; udapadyata — vytvořený; tejaḥ — oheň; vai — náležitě; rūpavat — s podobou; sparśa — dotek; śabdavat — také se zvukem; tejasaḥ — ohně; tu — ale; vikurvāṇāt — při přeměně; āsīt — stalo se; ambhaḥ — voda; rasa-ātmakam — mající chuť; rūpavat — s podobou; sparśavat — s dotekem; ca — a; ambhaḥ — voda; ghoṣavat — se zvukem; ca — a; para — předchozí; anvayāt — postupně; viśeṣaḥ — rozmanitost; tu — ale; vikurvāṇāt — přeměnou; ambhasaḥ — z vody; gandhavān — voňavý; abhūt — stala se; para — předchozí; anvayāt — postupně; rasa — chuť; sparśa — dotek; śabda — zvuk; rūpa-guṇa-anvitaḥ — s vlastnostmi.
Překlad
Přeměnou éteru vzniká vzduch a jeho vlastností je dotek. Stejně jako v předcházejícím prvku je i v něm zahrnut zvuk a základní principy života: smyslové vnímání a mentální a tělesná síla. Postupem času a chodem přírody se vzduch mění na oheň, který vedle zvuku a doteku získává ještě další vlastnost, tvar. Přeměnou ohně se projevuje voda, kterou prostupuje chuť. Také ve vodě je již zahrnut tvar, dotek a zvuk. Voda, přeměněná z veškeré rozmanitosti na zemi, získává vedle zvuku, doteku, podoby a chuti ještě další vlastnost, vůni.
Význam
Stvoření probíhá evolucí, postupným vývojem od jednoho prvku k druhému až po vznik země s mnoha rozmanitými stromy, rostlinami, horami, řekami, plazy, ptáky, zvířaty a různými druhy lidských bytostí. Smyslové vnímání prochází také evolucí — počíná u zvuku, pak se vytváří dotek a z doteku tvar, a s postupným vývojem éteru, vzduchu, ohně, vody a země se vytváří také chuť a vůně. Všechny prvky a vlastnosti jsou vzájemně propojeny vztahem příčiny a důsledku, ale původní příčinou je Pán Samotný ve Své úplné části jako Mahā-Viṣṇu ležící na vodách příčin mahat-tattvy. V Brahma-saṁhitě je proto za příčinu všech příčin označen Pán Kṛṣṇa a Bhagavad-gītā (10.8) to potvrzuje následovně:
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ
Vlastnosti, které jsou předmětem smyslového vnímání, jsou plně zastoupeny v zemi a v jiných prvcích se projevují v menším rozsahu. V éteru je pouze zvuk, zatímco ve vzduchu je zvuk a dotek. V ohni je zvuk, dotek a tvar a ve vodě je vedle těchto vjemů ještě chuť. V zemi jsou ovšem všechny výše uvedené vlastnosti a navíc se tam vyvíjí také vůně. Země tedy projevuje plnou rozmanitost života, která původně začíná u vzduchu. Tělesné nemoci vznikají poruchami cirkulace vzduchu v těle živých bytostí, které je tvořené především zemí. Duševní nemoci jsou také důsledkem neuspořádanosti vzduchu v těle, a v tomto směru jsou proto zvláště prospěšná jógová cvičení, která pomáhají udržovat správné proudění vzduchu, a tak se zbavit prakticky všech nemocí. Jsou-li tyto cviky vykonávány správným způsobem, zvyšují také délku života a umožňují získat vládu nad smrtí. Dokonalý yogī může ovládat i smrt a opustit své tělo ve vhodný okamžik, kdy je připraven přemístit se na libovolnou planetu podle svého přání. Bhakti-yogī ovšem překoná všechny ostatní yogīny, protože díky své oddané službě bude svrchovanou vůlí Nejvyššího Vládce povýšen do oblasti, která je nad hmotným nebem, a dostane se na jednu z planet v duchovním světě.