Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.2.30

Verš

sa bhūta-sūkṣmendriya-sannikarṣaṁ
manomayaṁ devamayaṁ vikāryam
saṁsādya gatyā saha tena yāti
vijñāna-tattvaṁ guṇa-sannirodham

Synonyma

saḥ — on (oddaný); bhūta — hrubé; sūkṣma — a jemné; indriya — smysly; sannikarṣam — bod neutralizace; manaḥ-mayam — mentální úroveň; deva-mayam — v kvalitě dobra; vikāryam — egoismus; saṁsādya — překonávající; gatyā — pokrokem; saha — společně s; tena — nimi; yāti — jde; vijñāna — dokonalé poznání; tattvam — pravda; guṇa — hmotné kvality; sannirodham — zcela pohlceny.

Překlad

Oddaný, který takto překonal hrubé a jemné podoby obalů, vstoupí na úroveň egoismu. V tomto stavu pak neutralizuje hmotné kvality přírody (nevědomost a vášeň) a dosáhne egoismu v dobru. Když pak všechen egoismus splyne s mahat-tattvou, oddaný přichází na úroveň čisté seberealizace.

Význam

Čistá seberealizace, jak jsme již několikrát rozebírali, je čisté vědomí toho, že jsme věčnými služebníky Pána. Když toto uznáme, vracíme se do svého původního postavení v transcendentální láskyplné službě Pánu, což bude jasně vysvětleno v následujícím verši. Tohoto stádia, ve kterém poskytujeme transcendentální láskyplnou službu Pánu bez touhy po odplatě ze strany Pána nebo po čemkoliv jiném, lze dosáhnout tehdy, když očistíme své hmotné smysly a oživíme jejich původní čistý stav. Zde je uvedeno, že k očištění smyslů dochází jógovým způsobem, kdy jsou hrubé smysly pohrouženy do kvality nevědomosti a jemné smysly do kvality vášně. Mysl patří do kvality dobra, a proto se nazývá devamaya neboli božská. Dokonalé očištění mysli je možné tehdy, když je člověk pevný v přesvědčení, že je věčným služebníkem Pána. Pouhé dosažení dobra tedy stále spadá do hmotné sféry a toto stádium hmotného dobra je nutné překonat a dojít na úroveň očištěného dobra, vasudeva-sattva. Tato vasudeva-sattva otevírá živé bytosti možnost vstoupit do Božího království.

V této souvislosti můžeme připomenout, že proces postupného osvobození oddaných výše uvedeným způsobem je sice autoritativní, ale v současném věku neuskutečnitelný, protože lidé o jógovém systému téměř nic nevědí. Takzvaná yoga, kterou předvádějí profesionální yogīni, může být prospěšná po tělesné stránce, ale takový malý úspěch nikomu nepomůže dosáhnout duchovního osvobození, o kterém se zde hovoří. Před pěti tisíci lety, kdy ve společnosti panoval dokonalý védský řád, byl uvedený jógový proces běžnou záležitostí pro každého, protože všichni, a zvláště brāhmaṇové a kṣatriyové, se učili tomuto transcendentálnímu umění pod vedením duchovního mistra daleko od domova, ve stavu brahmacarya. Moderní člověk to však není schopný dokonale pochopit.

Pán Śrī Caitanya proto celý proces zjednodušil pro budoucí oddané tohoto věku. Konečný výsledek však zůstává stále stejný. Prvním a nejdůležitějším bodem je pochopit prvořadou důležitost bhakti-yogy. Živé bytosti v různých životních druzích procházejí různými etapami uvěznění podle svých plodonosných činů a jejich reakcí. Kdo však při vykonávání různých činností vloží své síly či prostředky do bhakti-yogy, může bezpříčinnou milostí Pána a duchovního mistra pochopit důležitost služby Pánovi. Upřímné duši Pán pomáhá a umožňuje jí setkat se s pravým duchovním mistrem, Pánovým zástupcem. V pokynech takového duchovního mistra člověk obdrží semínko bhakti-yogy. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučuje, aby oddaný zasel semínko bhakti-yogy do svého srdce a aby ho zaléval a živil vláhou v podobě naslouchání a opěvování svatého jména, slávy atd. Pána. Jednoduchý proces naslouchání a opěvování svatého jména Pána bez přestupků člověka postupně velice brzy povýší do stádia osvobození. Zpívání svatého jména Pána má tři stádia. Prvním stádiem je zpívání svatého jména s přestupky a druhým je stínové stádium zpívání svatého jména. Třetím stádiem je zpívání svatého jména Pána bez přestupků. Již ve druhém, stínovém stádiu, které představuje pouhý odraz svatého jména a nachází se mezi stádiem bez přestupků a s přestupky, člověk automaticky dosáhne osvobození. A ve stádiu bez přestupků pak skutečně vstoupí do Božího království, přestože tělesně se může stále zdánlivě nalézat v hmotném světě. Aby člověk dosáhl tohoto stádia bez přestupků, musí se mít na pozoru následujícím způsobem.

Když mluvíme o naslouchání a opěvování, znamená to, že bychom měli nejen poslouchat a zpívat svatá jména Pána jako je Rāma a Kṛṣṇa (nebo systematicky šestnáct jmen Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare), ale měli bychom také číst a poslouchat Bhagavad-gītu a Śrīmad-Bhāgavatam ve společnosti oddaných. Tato hlavní metoda v bhakti-yoze způsobí, že semínko již zaseté v srdci vyklíčí, a s pravidelným zaléváním, které je popsané výše, začne rostlinka bhakti-yogy růst. Po systematickém zalévání vyroste do takových rozměrů, že pronikne obaly vesmíru, jak jsme se dozvěděli ve dřívějších verších, dosáhne zářivé oblohy brahmajyoti a pokračuje dále a dále do duchovního nebe, kde existuje bezpočet duchovních planet zvaných Vaikuṇṭhaloky. Nad nimi se nachází Kṛṣṇaloka neboli Goloka Vṛndāvana, kde rostlina nakonec spočine u lotosových nohou Pána Śrī Kṛṣṇy, původní Osobnosti Božství. Jakmile oddaný dosáhne lotosových nohou Pána Kṛṣṇy na Goloce Vṛndāvaně, zalévání rostlinky bhakti—naslouchání, čtení a také zpívání svatého jména v oddané službě — přináší své plody a oddaný může tyto plody v podobě lásky k Bohu vychutnávat, i když je ještě v hmotném světě. Zralé plody lásky k Bohu vychutnávají pouze oddaní, kteří neustále zalévají rostlinku bhakti, jak bylo popsáno výše. Oddaný při tom však musí neustále dávat pozor, aby rostlina v jeho srdci nebyla utržena. Musí proto mít na paměti následující:

1) Přestupek u nohou čistého oddaného lze přirovnat k šílenému slonu, který když vstoupí do nádherné zahrady, dokáže ji celou zničit.

2) Musíme se pečlivě střežit takových přestupků u nohou čistých oddaných, stejně jako sadař chrání rostlinu tím, že kolem ní staví plot.

3) Stává se, že díky zalévání vyrůstá také plevel, a dokud ho nevytrháme i s kořeny, výživa hlavní rostliny, rostliny bhakti-yogy, bude narušena.

4) Plevelem je hmotný požitek, splynutí s Absolutním bez zachování oddělené individuality a mnoho dalších tužeb na poli náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození.

5) Existuje mnoho jiných druhů plevele, jako je neposlouchat příkazy uznávaných písem, nežádoucí zbytečná zaměstnání, zabíjení zvířat a touha po hmotném zisku, prestiži a úctě.

6) Pokud není vynaložena dostatečná péče, pak zalévání může napomáhat jen růstu plevele, který brání zdravému rozvoji hlavní rostliny a má za výsledek, že nedozrají očekávané plody, láska k Bohu.

7) Oddaný proto musí velice pečlivě vytrhávat všechen plevel od samého začátku. Jedině pak nebude zdravému růstu hlavní rostliny nic bránit.

8) Takto může oddaný vychutnat plody lásky k Bohu, žít s Kṛṣṇou ještě v tomto životě a být schopen vidět Pána na každém kroku.

Nejvyšší životní dokonalostí je užívat života neustále ve společnosti Pána a ten, kdo to dokáže vychutnávat, neusiluje o žádný dočasný požitek hmotného světa.