Śrīmad-bhāgavatam 2.2.28
Verš
tenātmanāpo ’nala-mūrtir atvaran
jyotirmayo vāyum upetya kāle
vāyv-ātmanā khaṁ bṛhad ātma-liṅgam
Synonyma
tataḥ — poté; viśeṣam — zvláště; pratipadya — získáním; nirbhayaḥ — bezpochyby; tena — tím; ātmanā — čisté vlastní já; āpaḥ — voda; anala — oheň; mūrtiḥ — podoby; atvaran — překonáním; jyotiḥ-mayaḥ — zářící; vāyum — ovzduší; upetya — když dosáhne; kāle — časem; vāyu — vzduch; ātmanā — vlastním já; kham — éterický; bṛhat — veliký; ātma-liṅgam — skutečná podoba vlastního já.
Překlad
Po dosažení Satyaloky oddaný získá zvláštní schopnost beze strachu vstoupit s jemnohmotným tělem do substance podobné hrubohmotnému tělu a takto postupně dospěje k jednotlivým úrovním existence, procházejíce sférou země, ohně, záře, vzduchu a nakonec éteru.
Význam
Každý, kdo prostřednictvím duchovní dokonalosti a praxe dosáhne Brahmaloky neboli Satyaloky, je kvalifikován obdržet tři různé druhy dokonalosti. Ten, kdo dosáhl této planety zásluhou svých zbožných činů, se dostane na místa, která přesně odpovídají jeho zbožným činům. Ten, kdo se sem dostal uctíváním podoby virāṭ neboli Hiraṇyagarbhy, je osvobozen zároveň s Brahmou. V tomto verši se však zvláště hovoří o tom, kdo této planety dosáhl pomocí oddané služby a pronikaje různými obaly vesmíru nakonec může odkrýt svoji duchovní totožnost v absolutní atmosféře vyšší existence.
Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho jsou všechny vesmíry seskupeny pohromadě a každý z nich má sedm vlastních obalů. Za sedmero obaly se nachází oblast zaplněná vodou a každý obal je desetkrát tlustší než ten předcházející. Osobnost Božství, Pán, který vytváří všechny tyto vesmíry Svým dechem, leží nad seskupením všech vesmírů. Voda Oceánu příčin se nachází jinde než voda obalující vesmír. Voda, která slouží jako obal vesmíru, je hmotná, zatímco voda Oceánu příčin je duchovní. Vodní obal, o kterém je zmínka v tomto verši, náleží k obalům, které na základě falešného ega pokrývají všechny živé bytosti, a postupný proces osvobození se z hmotných obalů, o kterém je zde řeč, je procesem osvobození se od falešných egoistických koncepcí spjatých s hrubohmotným tělem a následného pohroužení se do jemnohmotného těla a konečného dosažení čistě duchovního těla v absolutní sféře Božího království.
Śrīla Śrīdhara Svāmī potvrzuje, že část hmotné přírody, kterou aktivizuje Pán, se nazývá mahat-tattva. Malou částí mahat-tattvy je falešné ego. Částí ega je vibrace zvuku a částí zvuku je atmosférický vzduch. Část vzdušné atmosféry se mění v tvary a tvary vytvářejí elektrickou nebo tepelnou energii. Teplo tvoří vůni země a hrubá země je výtvorem této vůně. To vše pak společně vytváří kosmické projevení. Počítá se, že rozsah kosmického projevení je v průměru (oběma směry) čtyři miliardy mil. Pak začínají obaly vesmíru. Tloušťka první sféry obalu je osmdesát miliónů mil a následnými obaly vesmíru jsou postupně obal ohně, záře, vzduchu a éteru, a každý je desetkrát tlustější než ten předcházející. Nebojácný oddaný Pána pronikne všemi těmito obaly a nakonec dospěje do absolutní atmosféry, kde je vše stejné duchovní povahy. Pak oddaný vstoupí na jednu z vaikuṇṭhských planet, kde získá tutéž podobu jako má Pán, a zaměstná se v láskyplné transcendentální službě Pánu. To je nejvyšší dokonalostí oddané služby. Neexistuje nic víc, po čem by mohl dokonalý yogī toužit nebo čeho by mohl dosáhnout.