Śrīmad-bhāgavatam 2.2.27

Pošetilí lidé s materialistickou povahou nevyužívají autorizovaného poznání, které k nám přichází učednickou posloupností. Védské poznání je autoritativní a nezískává se prostřednictvím pokusů, ale prostřednictvím autentických výroků védských písem, vyložených pravými autoritami. Člověk nemůže pochopit výroky Ved pouze tím, že se stane akademickým učencem. Musí vyhledat skutečnou autoritu, která přijala védské poznání v učednické posloupnosti, jak vysvětluje jasně Bhagavad-gītā (4.2). Pán Kṛṣṇa potvrdil, že systém poznání, který podává Bhagavad-gītā, byl vysvětlen bohu Slunce a poznání pak sestupovalo učednickou posloupností od boha Slunce k jeho synovi Manuovi a od Manua ke králi Ikṣvākuovi (předkovi Pána Rāmacandry). Tak byl tento systém poznání vysvětlován a předáván řadou velikých mudrců od jednoho k druhému, ale během času byla autorizovaná posloupnost přerušena, a proto Pán obnovil skutečný duch tohoto poznání, když ho znovu vysvětlil Arjunovi, který byl jediný schopný ho správně pochopit, neboť byl čistým oddaným Pána. Jakým způsobem Arjuna porozuměl Bhagavad-gītě již bylo vysvětleno (Bg. 10.12-13), ale i přesto se najde mnoho hloupých lidí, kteří chtějí porozumět duchu Bhagavad-gīty, aniž by kráčeli ve stopách Arjuny. Místo toho si vytvářejí své vlastní interpretace, které jsou stejně pošetilé jako oni sami, a tím si jen staví překážky na cestě ke skutečnému pochopení a matou své nevinné následovníky, kteří jsou méně inteligentní neboli śūdrové. Říká se, že člověk může chápat výroky Ved teprve tehdy, když se stane brāhmaṇou, a tento předpoklad je stejně důležitý jako předpoklad, že nikdo se nesmí stát právníkem, dokud se nekvalifikuje na doktora práv. Toto přísné nařízení není překážkou, která by bránila všem lidem v jejich pokroku. Je to jen nezbytné opatření chránící proti nekvalifikovanému pochopení určitého vědního oboru. Lidé, kteří nejsou kvalifikovanými brāhmaṇy, vykládají védské poznání mylným způsobem. Kvalifikovaný brāhmaṇa je ten, kdo prošel přísnou přípravou pod vedením pravého duchovního mistra.

Védská moudrost nás vede k tomu, abychom pochopili svůj vztah k Nejvyššímu Pánu Śrī Kṛṣṇovi a abychom jednali odpovídajícím způsobem a mohli dosáhnout vytouženého výsledku, kterým je návrat domů, zpátky k Bohu. Materialističtí lidé to však nechápou. Chtějí si plánovat štěstí na místě, kde žádné štěstí neexistuje. Pro falešné štěstí se snaží dostat na jiné planety, ať už prostřednictvím védských rituálů nebo kosmických lodí, ale měli by si jasně uvědomit, že jakékoliv materialistické snahy dosáhnout štěstí na místě, které je určeno k utrpení, nemůže zmateným lidem nijak prospět, protože dříve nebo později bude celý vesmír i se svým příslušenstvím zničen a společně s ním i všechny naděje na hmotné štěstí. Inteligentní člověk proto plánuje, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu. Takový inteligentní člověk překoná všechny bolesti hmotného bytí jako je zrození, smrt, nemoc a stáří. Je skutečně šťastný, protože nepociťuje úzkosti hmotného bytí, ale jako soucitná bytost cítí neštěstí nad utrpením materialistických lidí, a proto za nimi někdy chodí, aby je učil o nezbytnosti vrátit se k Bohu. Všichni praví ācāryové káží tuto pravdu o návratu domů, zpátky k Bohu, a varují lidi, aby si nevytvářeli falešné plány pro štěstí na místě, kde je štěstí pouhým mýtem.