Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.2.18

Verš

paraṁ padaṁ vaiṣṇavam āmananti tad
yan neti netīty atad utsisṛkṣavaḥ
visṛjya daurātmyam ananya-sauhṛdā
hṛdopaguhyārha-padaṁ pade pade

Synonyma

param — nejvyšší; padam — situace; vaiṣṇavam — ve vztahu k Osobnosti Božství; āmananti — skutečně znají; tat — to; yat — co; na iti — ne toto; na iti — ne toto; iti — takto; atat — bezbožný; utsisṛkṣavaḥ — ti, kteří se chtějí vyhnout; visṛjya — zcela toho zanechávají; daurātmyam — zmatek; ananya — absolutně; sauhṛdāḥ — v dobré vůli; hṛdā upaguhya — berou si je do srdce; arha — to, čemu se má jedině vzdát úcta; padam — lotosové nohy; pade pade — každým okamžikem.

Překlad

Transcendentalisté se chtějí vyhýbat všemu, co nemá spojitost s Bohem, protože znají nejvyšší stav existence, v níž má vše vztah k Nejvyššímu Pánu Viṣṇuovi. Čistý oddaný, který je v absolutním souladu s Pánem, proto nevytváří zmatek, ale každým okamžikem uctívá lotosové nohy Pána, které si vkládá do svého srdce.

Význam

V Bhagavad-gītě se na několika místech uvádí mad-dhām (“Mé sídlo”) a podle Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy existuje neohraničené duchovní nebe s planetami, které se nazývají Vaikuṇṭhy — říše Osobnosti Božství. V tomto nebi, které je vysoko nad hmotným nebem a jeho sedmero obaly, není zapotřebí Slunce, Měsíce ani elektřiny, jelikož planety jsou sebeozařující a jasnější nežli všechna hmotná slunce. Čistí oddaní Pána jsou v absolutním souladu s Osobností Božství a mají Pána neustále za svého jediného dobrodince a spolehlivého přítele. Nezajímají je žádná hmotná stvoření, dokonce ani Brahmā, který je pánem vesmíru. Pouze oni mohou jasně vidět vaikuṇṭhské planety. Tito čistí oddaní, dokonale vedeni Nejvyšším Pánem, nevytvářejí zbytečný zmatek ve věcech transcendentálního chápání — neztrácejí čas v debatách, co je Brahman a co není Brahman, ale māyā, nesnaží se dokázat si, že jsou totéž co Pán, nebo prosadit, že Bůh nemá žádnou oddělenou existenci nebo že žádný Bůh neexistuje, že živé bytosti jsou samy Bůh nebo že když Bůh inkarnuje, pak přijímá hmotné tělo. Nezajímají je různé spekulativní teorie, které jsou jen překážkami na cestě transcendentálního chápání. Vedle impersonalistů neboli neoddaných jsou ještě tací, kteří se staví do role oddaných Pána, ale v srdci si ponechávají myšlenku na osvobození a splynutí s neosobním Brahmanem. Nesprávně si vytvářejí své vlastní způsoby oddané služby, které jsou otevřeným zhýralstvím, a svádějí ostatní lidi, kteří jsou buď tak hloupí nebo stejně zhýralí jako jsou oni sami. Viśvanātha Cakravartī označuje všechny tyto neoddané za durātmy neboli bezcharakterní duše, které na sebe berou šat mahātmů, velikých duší. Śukadeva Gosvāmī v tomto verši takové neoddané a zhýralé duše odepisuje ze seznamu transcendentalistů.

Vaikuṇṭhské planety jsou tedy skutečně nejvyšším sídlem, které se nazývá paraṁ padam. Neosobní brahmajyoti se také nazývá paraṁ padam, protože ji tvoří paprsky vaikuṇṭhských planet — stejně jako sluneční paprsky tvoří paprsky Slunce. V Bhagavad-gītě (14.27) se jasně říká, že neosobní brahmajyoti vychází z těla Pána, a jelikož vše přímo a nepřímo spočívá na brahmajyoti, vše z Pána pochází, spočívá na Něm a po zničení se vše pohrouží jedině do Něho. Nic proto neexistuje nezávisle. Čistý oddaný Pána již neztrácí drahocenný čas rozlišováním co je a co není Brahman, protože naprosto jasně ví, že Pán, Parabrahman, Svojí energií Brahmanu prolíná vším. Oddaný proto na vše hledí jako na majetek Pána a snaží se všechno zaměstnat ve službě Jemu a nevytvářet zmatek tím, že by chtěl panovat Pánovu stvoření. Je tak věrný, že zaměstnává sám sebe i všechno ostatní v transcendentální láskyplné službě Pánu. Oddaný vidí ve všem Pána a vše vidí v Pánovi. Neustálé zmatky vytvářejí jen bezcharakterní durātmové, protože stále považují transcendentální podobu Pána za něco hmotného.