SB 2.2.15

sthiraṁ sukhaṁ cāsanam āsthito yatir
yadā jihāsur imam aṅga lokam
kāle ca deśe ca mano na sajjayet
prāṇān niyacchen manasā jitāsuḥ
Překlad slovo od slova: 
sthiram — bez rozptylování; sukham — pohodlně; ca — také; āsanam — místo uzpůsobené k sezení; āsthitaḥ — umístěný; yatiḥ — mudrc; yadā — kdykoliv; jihāsuḥ — přeje si opustit; imam — toto; aṅga — ó králi; lokam — toto; kāle — v čase; ca — a; deśe — na vhodném místě; ca — také; manaḥ — mysl; na — ne; sajjayet — nemá být na rozpacích; prāṇān — smysly; niyacchet — musí ovládat; manasā — myslí; jita-asuḥ — ovládající životní vzduch.
Překlad: 
Ó králi, kdykoliv si yogī přeje opustit tuto planetu lidských bytostí, nemá mít rozpaky ohledně vhodného času a místa, ale má pohodlně a bez rozptýlení sedět, usměrňovat životní vzduch a myslí ovládat své smysly.
Význam: 

V Bhagavad-gītě (8.14) se jasně říká, že osoba zcela zaměstnaná transcendentální láskyplnou službou Pánu, která neustále vzpomíná na Pána na každém svém kroku, snadno získá Jeho milost a přijde s Ním do osobního styku. Tito oddaní nemusí pro opuštění svého těla čekat na žádný příznivý okamžik. Pokud se však oddaní nezbavili příměsí plodonosných činů či empirických filozofických spekulací, pak tito tzv. smíšení oddaní musí pro opuštění těla vyčkávat na příznivý okamžik. Ve kterém okamžiku je vhodné opustit tělo uvádí Bhagavad-gītā (8.23-26). Tyto příznivé okamžiky však nejsou tak důležité. Důležitější je stát se úspěšným yogīnem, který umí opustit své tělo podle vlastního přání. Takový yogī musí umět myslí ovládat své smysly. A mysl si lze snadno podrobit tím, že ji jednoduše zaměstnáme ve službě lotosovým nohám Pána. Taková služba postupně způsobí, že všechny smysly budou automaticky zaměstnané ve službě Pánu. To je způsob, jak se sjednotit s Nejvyšším Absolutnem.