Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.10.23

Verš

vastuno mṛdu-kāṭhinya-
laghu-gurv-oṣṇa-śītatām
jighṛkṣatas tvaṅ nirbhinnā
tasyāṁ roma-mahī-ruhāḥ
tatra cāntar bahir vātas
tvacā labdha-guṇo vṛtaḥ

Synonyma

vastunaḥ — veškerá hmota; mṛdu — jemnost; kāṭhinya — tvrdost; laghu — lehkost; guru — těžkost; oṣṇa — teplota; śītatām — chlad; jighṛkṣataḥ — toužící vnímat; tvak — pocit doteku; nirbhinnā — rozšířený; tasyām — v kůži; roma — chlupy na těle; mahī-ruhāḥ — jakož i stromy, vládnoucí božstva; tatra — tam; ca — také; antaḥ — uvnitř; bahiḥ — vně; vātaḥ tvacā — smysl doteku neboli kůže; labdha — vnímání; guṇaḥ — předměty smyslového vnímání; vṛtaḥ — vytvořeny.

Překlad

Na základě touhy vnímat fyzikální vlastnosti hmoty jako je jemnost, tvrdost, teplota, chlad, lehkost a těžkost byl vytvořen cit, kůže, kožní póry, chlupy na těle a jejich vládnoucí božstva (stromy). Uvnitř a vně kůže je vrstva vzduchu, která umožňuje smyslové vnímání.

Význam

Fyzikální vlastnosti hmoty jako je jemnost atd. jsou předměty smyslového vnímání, a dotek nám může zprostředkovat fyzikální poznání. Teplotu předmětu můžeme určit dotekem ruky a chceme-li zjistit jeho váhu, můžeme ho zdvihnout v ruce a tak odhadnout, jak je těžký. Se smyslem doteku se pojí jak kůže, tak kožní póry i chlupy na těle. Vzduch proudící uvnitř a vně kůže je také předmětem smyslového vnímání. Toto smyslové vnímání je zdrojem poznání, a zde je naznačeno, že fyzikální nebo fyziologické poznání je podřízeno poznání o Nejvyšším Já, o kterém se mluví v předchozím verši. Poznání Nejvyššího se může rozšířit na poznání hmotných jevů, ale fyzikální poznání nikoho nedovede k poznání Nejvyššího.

Mezi chlupy na těle a rostlinstvem na povrchu Země existuje blízký vztah. Rostliny mají přímý vliv na kůži, a to nejen jako potrava, ale i jako léky, což je uvedeno ve třetím zpěvu: tvacam asya vinirbhinnāṁ viviśur dhiṣṇyam oṣadhīḥ.