Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.1.3

Verš

nidrayā hriyate naktaṁ
vyavāyena ca vā vayaḥ
divā cārthehayā rājan
kuṭumba-bharaṇena vā

Synonyma

nidrayā — spánkem; hriyate — promarňuje; naktam — noc; vyavāyena — pohlavní život; ca — také; — nebo; vayaḥ — délka života; divā — dny; ca — a; artha — hospodářský; īhayā — rozvoj; rājan — ó králi; kuṭumba — rodinní příslušníci; bharaṇena — živí; — nebo.

Překlad

Život takového závistivého hospodáře ubíhá v noci buď spánkem nebo sexem a ve dne vyděláváním peněz nebo starostí o členy rodiny.

Význam

Současná lidská civilizace je převážně založená na tom, že v noci se spí nebo žije pohlavním životem a ve dne se vydělávají peníze nebo se utrácejí pro rodinu. Bhāgavatská škola takovou podobu lidské civilizace zavrhuje.

Jelikož lidský život je kombinací hmoty a duše, veškeré védské poznání směřuje k osvobození duše od hmotného znečištění. Takovému poznání se říká ātma-tattva. Materialističtí lidé o tomto poznání nic nevědí a spíše tíhnou k hospodářskému rozvoji za účelem hmotného požitku. Tito materialisté se nazývají karmī, ploduchtiví dělníci. Je jim povolen usměrněný hospodářský rozvoj a pro pohlavní uspokojení společnost žen. Lidé na vyšším stupni — tzn. jñānī, yogīni a oddaní — mají pohlavní život přísně zakázaný. Karmīm víceméně chybí poznání ātma-tattva, a jejich životy tudíž vyprší bez duchovního zisku. Lidský život není určený pro těžkou práci za účelem hospodářského rozvoje a není určený ani pro pohlavní uspokojování, jakému se oddávají prasata a psi. Je zvláště určený pro vyřešení problémů hmotného života a utrpení, která se s ním pojí. Takže karmī promarňují svůj drahocenný lidský život v noci spánkem a sexem a ve dne těžkou prací, kterou si hromadí majetek a pak se snaží pozdvihnout úroveň svého materialistického života. Zde je v kostce popsán celý materialistický život, a jak nesmyslně bláhoví lidé promarňují dar lidského života je popsáno následovně.