SB 11.23.43

mano guṇān vai sṛjate balīyas
tataś ca karmāṇi vilakṣaṇāni
śuklāni kṛṣṇāny atha lohitāni
tebhyaḥ sa-varṇāḥ sṛtayo bhavanti
Překlad slovo od slova: 
manaḥ — mysl; guṇān — činnost kvalit přírody; vai — jistĕ; sṛjate — projevuje; balīyaḥ — velmi silná; tataḥ — tĕmito kvalitami; ca — a; karmāṇi — hmotné činnosti; vilakṣaṇāni — různých druhů; śuklāni — bílé (pod vlivem kvality dobra); kṛṣṇāni — černé (pod vlivem kvality nevĕdomosti); atha — a; lohitāni — červené (pod vlivem kvality vášnĕ); tebhyaḥ — z tĕchto činností; sa-varṇāḥ — v odpovídajících barvách; sṛtayaḥ — stvořené podmínky; bhavanti — vznikají.
Překlad: 
Silná mysl uvádí v činnost hmotné kvality, z nichž se vyvíjejí různé druhy hmotných činností na úrovni kvalit dobra, nevĕdomosti a vášnĕ. Z činností pod vlivem jednotlivých kvalit se vyvíjejí odpovídající životní stavy.
Význam: 

VÝZNAM: Vlivem kvality dobra se osoba považuje za svatou či moudrou, kvalita vášnĕ ji pobízí, aby usilovala o hmotný úspĕch, a vlivem kvality nevĕdomosti se stává krutou, línou a hříšnou. Podle kombinace hmotných kvalit vnímá osoba sama sebe jako poloboha, krále, bohatého kapitalistu, moudrého učence a podobnĕ. Tyto představy jsou hmotná označení vytvořená z kvalit přírody a formují se podle sklonů silné mysli tĕšit se z dočasného uspokojování smyslů. Slovo balīyas v tomto verši, jež znamená „velmi silná“, vyjadřuje, že hmotná mysl přestává slyšet na inteligentní rady. I když se dozvíme, že se při vydĕlávání penĕz dopouštíme mnoha hříchů a přečinů, přesto si můžeme myslet, že peníze je třeba si opatřovat za každou cenu, protože bez nich se nedají provádĕt náboženské obřady ani uspokojovat smysly krásnými ženami, paláci a vozy. Poté, co osoba peníze získá, zakouší další problémy, ale umínĕná mysl přesto v tomto ohledu odmítá přijmout dobrou radu. Proto je třeba se vzdát mentálních výmyslů a ovládnout mysl pomocí vĕdomí Kṛṣṇy podle příkladu brāhmaṇy z Avantī.