SB 11.20.9

tāvat karmāṇi kurvīta
na nirvidyeta yāvatā
mat-kathā-śravaṇādau vā
śraddhā yāvan na jāyate
Překlad slovo od slova: 
tāvat — do té doby; karmāṇi — plodonosné činnosti; kurvīta — mĕl by konat; na nirvidyeta — není uspokojený; yāvatā — dokud; mat-kathā — rozprav o Mnĕ; śravaṇa-ādau — ve vztahu ke śravaṇam, kīrtanam a tak dále; — nebo; śraddhā — víra; yāvat — dokud; na jāyate — není probuzená.
Překlad: 
Dokud osoba není uspokojená plodonosným jednáním a neprobudila v sobĕ chuť pro oddanou službu formou śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, musí jednat podle usmĕrňujících zásad, jež udávají pokyny Véd.
Význam: 

VÝZNAM: Dokud osoba díky společnosti čistých oddaných nevyvinula pevnou víru v Pána Kṛṣṇu a nevĕnuje se naplno oddané službĕ Pánu, nemĕla by zanedbávat bĕžné védské zásady a povinnosti. Pán sám o tom říká:

śruti-smṛtī mamaivājñe
yas te ullaṅghya vartate
ājñā-cchedī mama dveṣī
mad-bhakto 'pi na vaiṣṇavaḥ

„Písma śruti a smṛti je třeba chápat jako Mé pokyny a pokud nĕkdo tato pravidla porušuje, znamená to, že se protiví Mé vůli a tak se staví proti Mnĕ. I když se může prohlašovat za Mého oddaného, ve skutečnosti není vaiṣṇavou.“ Zde Pán říká, že ten, kdo nevyvinul pevnou víru v proces opĕvování a naslouchání, se musí řídit bĕžnými pokyny védské literatury. Pokročilého oddaného Pána lze rozeznat podle mnoha příznaků. V prvním zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.7) je uvedeno:

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

Ten, kdo se skutečnĕ vĕnuje pokročilé oddané službĕ, okamžitĕ vyvíjí jasné poznání ohlednĕ vĕdomí Kṛṣṇy a odpoutanost od neoddaných činností. Ten, kdo není na této úrovni, se musí řídit bĕžnými pokyny védské literatury; jinak hrozí, že vyvine nepřátelský postoj k Nejvyšší Osobnosti Božství. Na druhou stranu ten, kdo vyvinul velkou víru v oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi, se nezdráhá dĕlat cokoliv, co šíří misi Osobnosti Božství. Jedenáctý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.41) uvádí:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

„Ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal u lotosových nohou Mukundy, jenž nabízí útočištĕ všem, není zadlužený polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu ani svým zemřelým předkům.“

Śrīla Jīva Gosvāmī v této souvislosti poznamenává, že když se osoba plnĕ odevzdá Pánu Kṛṣṇovi, důvĕřuje Pánovu slibu, že se Pán postará o všechny ostatní závazky a dluhy odevzdané duše. Oddaný je tedy díky meditaci o Pánovĕ slibu ochrany prostý strachu. Ke hmotĕ připoutané osoby však dĕsí vyhlídka úplné odevzdanosti Nejvyšší Osobnosti Božství, čímž vyjevují svou nepřátelskou mentalitu vůči Pánovi.