Śrīmad-bhāgavatam 10.9.11
Verš
kaṣantam añjan-maṣiṇī sva-pāṇinā
udvīkṣamāṇaṁ bhaya-vihvalekṣaṇaṁ
haste gṛhītvā bhiṣayanty avāgurat
Synonyma
kṛta-āgasam — který dělal, co neměl; tam — Kṛṣṇovi; prarudantam — jemuž bylo do pláče; akṣiṇī — své oči; kaṣantam — mnoucí si; añjat-maṣiṇī — z jehož očí se černé líčidlo slzami rozmazalo po celém obličeji; sva-pāṇinā — vlastní rukou; udvīkṣamāṇam — jehož matka Yaśodā viděla v tomto stavu; bhaya-vihvala-īkṣaṇam — jenž měl v očích zoufalý pohled vyvolaný strachem ze své matky; haste — za ruku; gṛhītvā — poté, co Ho chytila; bhiṣayantī — matka Yaśodā Mu hrozila; avāgurat — a tak Ho velice mírně pokárala.
Překlad
Poté, co matka Yaśodā Kṛṣṇu dostihla, dostal ještě větší strach a přiznal, že dělal, co neměl. Když se na Něho dívala, viděla, že pláče. Slzy se mísily s černým líčidlem kolem Jeho očí, a jak si mnul oči rukama, rozmazal si ho po celém obličeji. Matka Yaśodā chytila svého nádherného syna za ruku a začala Ho mírně kárat.
Význam
Z těchto příkladů, jak spolu matka Yaśodā a Kṛṣṇa jednali, je zřejmé, jak vznešené je postavení čistého oddaného, který s láskou slouží Pánu. Yogīni, jñānī, karmī a védántisté se ke Kṛṣṇovi nemohou ani přiblížit; zůstávají Mu velice vzdálení a snaží se vstoupit do záře vycházející z Jeho těla, i když ani toho nejsou schopni. Velcí polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, Pána neustále uctívají meditací a službou. Dokonce i mocný vládce Yamarāja se Kṛṣṇy bojí. Proto-jak se dozvídáme v příběhu o Ajāmilovi-nařídil svým služebníkům, aby se k oddaným ani nepřibližovali, natož pak aby je brali do zajetí. To znamená, že i Yamarāja se bojí Kṛṣṇy a Jeho oddaných. Tentýž Kṛṣṇa však přesto natolik závisel na matce Yaśodě, že když Mu jen pohrozila proutkem, přiznal se, že dělal, co neměl, a začal plakat jako obyčejné dítě. Matka Yaśodā samozřejmě nechtěla své milované dítě příliš trestat, a proto okamžitě proutek zahodila a pouze Kṛṣṇu vyhubovala: “Nyní Tě svážu, abys už nedělal další neplechu. Nějaký čas si teď nebudeš moci ani hrát se svými kamarády.” To ukazuje postavení čistého oddaného oproti jiným, jako jsou jñānī, yogīni a zastánci védských obřadů, ve vztahu k transcendentální povaze Absolutní Pravdy.