SB 10.81.37

bhaktāya citrā bhagavān hi sampado
rājyaṁ vibhūtīr na samarthayaty ajaḥ
adīrgha-bodhāya vicakṣaṇaḥ svayaṁ
paśyan nipātaṁ dhanināṁ madodbhavam
Překlad slovo od slova: 
bhaktāya — svému oddanému; citrāḥ — úžasné; bhagavān — Nejvyšší Pán; hi — jistĕ; sampadaḥ — bohatství; rājyam — království; vibhūtīḥ — hmotné statky; na samarthayati — neudílí; ajaḥ — nezrozený; adīrgha — omezené; bodhāya — jehož pochopení; vicakṣanaḥ — moudrý; svayam — sám; paśyan — když vidí; nipātam — pád; dhaninām — bohatých; mada — omámenosti pýchou; udbhavam — vzestup.
Překlad: 
Nejvyšší Pán nedává úžasné bohatství tohoto svĕta – královskou moc a hmotné statky – oddanému, který postrádá duchovní porozumĕní. Nezrozený Pán ve své nekonečné moudrosti dobře ví, jak může omámenost pýchou zapříčinit pád bohatých.
Význam: 

VÝZNAM: Jak vysvĕtluje Śrīla Viśvanātha Cakravartī, pokorný brāhmaṇa Sudāmā si o sobĕ myslel, že není hoden toho, aby mu Nejvyšší Pán udĕlil své nejvzácnĕjší a nejcennĕjší požehnání, čistou oddanou službu. Uvažoval, že kdyby mĕl nĕjakou pravou oddanost, Pán by mu požehnal dokonalou, neochvĕjnou oddaností, a ne hmotným bohatstvím a služebníky, jež od nĕho dostal. Upřímnĕjšího oddaného by Pán Kṛṣṇa chránil tím, že by mu odepřel taková rozptýlení. Oddanému, který je upřímný, ale ménĕ inteligentní, Pán nedá tolik hmotného bohatství, kolik si přeje, ale jen tolik, kolik pomůže rozvoji jeho oddanosti. Sudāmā si říkal: „Velký svĕtec, jako byl Prahlāda Mahārāja, se dokáže vyhnout znečištĕní nezmĕrným bohatstvím, mocí a slávou, ale já se musím ve své nové situaci mít stále na pozoru před pokušením.“

Můžeme chápat, že tento pokorný postoj zajistil Sudāmovi Viprovi konečný úspĕch v praktikování bhakti-yogy standardní metodou naslouchání a vyprávĕní o slávĕ Pána Kṛṣṇy.