SB 10.8.45

trayyā copaniṣadbhiś ca
sāṅkhya-yogaiś ca sātvataiḥ
upagīyamāna-māhātmyaṁ
hariṁ sāmanyatātmajam
Překlad slovo od slova: 
trayyā — studiem tří Véd (Sāma, Yajur a Atharva); ca — také; upaniṣadbhiḥ ca — a studiem védského poznání z Upaniṣad; sāṅkhya-yogaiḥ — čtením literatury o sāṅkhya-yoze; ca — a; sātvataiḥ — velkými mudrci a oddanými nebo čtením Vaiṣṇava-tantry, Pañcarāter; upagīyamāna-māhātmyam — jehož sláva je uctívána (všemi těmito védskými písmy); harim — Nejvyššího Pána, Osobnost Božství; — ona; amanyata — považovala (za obyčejného); ātmajam — za svého syna.
Překlad: 
Sláva Nejvyšší Osobnosti Božství je poznávána studiem tří Véd, Upaniṣad, literatury o sāṅkhya-yoze a jiných vaiṣṇavských písem, a přesto matka Yaśodā považovala tuto Nejvyšší Osobu za své obyčejné dítě.
Význam: 

Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, prohlašuje v Bhagavad-gītě (15.15), že cílem studia Véd je poznat Jeho (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil Sanātanovi Gosvāmīmu, že Védy sledují tři cíle. Jedním je poznat náš vztah s Kṛṣṇou (sambandha), druhým je jednat v rámci tohoto vztahu (abhidheya) a třetím je dosáhnout konečného cíle (prayojana). Slovo prayojana znamená “životní nezbytnosti” a o největší nezbytnosti mluvil Śrī Caitanya Mahāprabhu: premā pum-artho mahān-pro lidskou bytost je ze všeho nejdůležitější vyvinout lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství. Zde vidíme, že matka Yaśodā se nachází na nejvyšší úrovni, co se týče této nezbytnosti, neboť je v lásce ke Kṛṣṇovi zcela pohroužená.

Zpočátku se k dosažení védského cíle spěje třemi cestami (trayī)-prostřednictvím karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a upāsanā-kāṇḍy. Když člověk dospěje do úplného, dokonalého stádia upāsanā-kāṇḍy, začíná uctívat Nārāyaṇa či Pána Viṣṇua. Když se Pārvatī zeptala Pána Mahādevy (Śivy), co je nejlepší metodou upāsany neboli uctívání, Pán Śiva odpověděl: ārādhanānāṁ sarveṣāṁ viṣṇor ārādhanaṁ param. Viṣṇūpāsanā či viṣṇv-ārādhana, uctívání Pána Viṣṇua, je nejvyšším stádiem dokonalosti, jež poznala například Devakī. Zde však matka Yaśodā žádnou upāsanu neprovádí, protože vyvinula transcendentální extatickou lásku ke Kṛṣṇovi. Její postavení je tedy ještě lepší než Devakino. Na to Śrīla Vyāsadeva poukazuje tímto veršem: trayyā copaniṣadbhiḥ a tak dále.

Když lidská bytost začíná studovat Védy, aby získala poznání (vidyā), stává se členem lidské civilizace. Pak pokračuje studiem Upaniṣad a dosahuje brahma-jñāny, neosobní realizace Absolutní Pravdy. Potom pokročí ještě dále, k sāṅkhya-yoze, aby poznala nejvyššího vládce, na něhož poukazuje Bhagavad-gītā (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān / puruṣaṁ śāśvatam). Když pochopí, že tímto puruṣou, nejvyšším vládcem, je Paramātmā, začíná praktikovat yogu (dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ). Matka Yaśodā však všechna tato stádia překonala. Dosáhla úrovně, kdy milovala Kṛṣṇu jako své drahé dítě, a proto je uznávána za osobu na nejvyšším stupni duchovní realizace. Absolutní Pravda je realizována ve třech aspektech (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate), ale matka Yaśodā zažívá takovou extázi, že se nesnaží poznat Brahman, Paramātmu, ani Bhagavāna. Bhagavān osobně sestoupil, aby se stal jejím milovaným dítětem. Její štěstí tedy nemá obdoby, prohlásil Śrī Caitanya Mahāprabhu: ramyā kācid upāsanā vrajavadhū-vargeṇa yā kalpitā. Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství, lze realizovat na různých stupních. Pán říká v Bhagavad-gītě (4.11):

ye yathā māṁ prapadyante
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ

“Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, ó synu Pṛthy.” Člověk může být karmī, jñānī, yogī a potom bhakta nebo prema-bhakta. Nejvyšším stupněm realizace je však prema-bhakti, jak prakticky předvedla matka Yaśodā.