Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.7.4

Verš

śrī-śuka uvāca
kadācid autthānika-kautukāplave
janmarkṣa-yoge samaveta-yoṣitām
vāditra-gīta-dvija-mantra-vācakaiś
cakāra sūnor abhiṣecanaṁ satī

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī (na žádost Mahārāje Parīkṣita) hovořil dále; kadācit — tehdy (když byly Kṛṣṇovi tři měsíce); autthānika-kautuka-āplave — když byly Kṛṣṇovi tři nebo čtyři měsíce a Jeho tělo se vyvíjelo, se zkoušel otočit, a na oslavu této radostné události byla uspořádána slavnost spojená s obřadnou koupelí; janma-ṛkṣa-yoge — tehdy také nastala konjunkce Měsíce s příznivým souhvězdím Rohiṇī; samaveta-yoṣitām — (obřad byl proveden) mezi shromážděnými ženami, obřad matek; vāditra-gīta — různé druhy hudby a zpěvu; dvija-mantra-vācakaiḥ — s recitací védských hymnů v podání kvalifikovaných brāhmaṇů; cakāra — vykonala; sūnoḥ — svého syna; abhiṣecanam — obřadnou koupel; satī — matka Yaśodā.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když dítě matky Yaśody začalo natáčet své tělo, aby se mohlo obrátit, Jeho pokus byl oslaven védským obřadem. Při tomto obřadu, zvaném utthāna (který se provádí, když se má dítě poprvé podívat ven z domu), je nemluvně náležitě vykoupáno. Matka Yaśodā provedla tento obřad společně s dalšími ženami ze sousedství hned poté, co byly Kṛṣṇovi tři měsíce. Toho dne došlo ke konjunkci Měsíce se souhvězdím Rohiṇī. Brāhmaṇové při obřadu recitovali védské hymny a zúčastnili se jej i profesionální hudebníci. Tak matka Yaśodā uskutečnila tento významný obřad.

Význam

Ve védské společnosti nehrozí přelidnění nebo to, že by děti byly pro své rodiče přítěží. Je natolik dobře organizovaná a lidé jsou natolik pokročilí v rozvoji duchovního vědomí, že se narození dítěte nikdy nepovažuje za něco obtížného nebo nepříjemného. Čím více dítě roste, tím větší z něho mají rodiče radost, a když se pokouší převalit ze zad na bříško, způsobuje jim také potěšení. Mnoho doporučených obřadů se provádí i během matčina těhotenství; ještě předtím, než se dítě narodí. Při jednom z nich například matka, která je ve třetím a pak také sedmém měsíci těhotenství, jí s dětmi ze sousedství. Tento obřad se nazývá svāda-bhakṣaṇa. Narození dítěte rovněž předchází obřad garbhādhāna. Ve védské civilizaci není porod či těhotenství nikdy na obtíž, ale je naopak zdrojem radosti. Pro lidi v moderní civilizaci na druhou stranu není těhotenství či narození dítěte vítané a někdy své dítě zabijí. Můžeme si udělat obrázek, jak lidská společnost od počátku Kali-yugy zdegenerovala. I když se lidé stále prohlašují za civilizované, ve skutečnosti nyní neexistuje lidská společnost, ale jen shromáždění dvounohých zvířat.