SB 10.68.41

lāṅgalāgreṇa nagaram
udvidārya gajāhvayam
vicakarṣa sa gaṅgāyāṁ
prahariṣyann amarṣitaḥ
Překlad slovo od slova: 
lāṅgala — svého pluhu; agreṇa — špičkou; nagaram — mĕsto; udvidārya — odtrhávající; gajāhvayam — Hastināpur; vicakarṣa — táhl; saḥ — On; gaṅgāyām — do Gangy; prahariṣyan — chystající se svrhnout; amarṣitaḥ — rozzuřený.
Překlad: 
Pán rozhnĕvanĕ odtrhl Hastināpur špičkou svého pluhu od zemĕ a začal jej táhnout s úmyslem svrhnout celé mĕsto do Gangy.
Význam: 

VÝZNAM: Śrīla Prabhupāda píše: „Když Pán Balarāma takto mluvil, byl tak zuřivý, že vypadal, jako by mohl celé vesmírné stvoření spálit na popel. Pevnĕ se postavil, vzal svůj pluh a začal s ním rýt zemi tak, že celý Hastināpur oddĕlil od zemĕ, a pak táhl mĕsto k proudícím vodám řeky Gangy. V Hastināpuru to způsobilo velké otřesy, jako kdyby nastalo zemĕtřesení, a zdálo se, že se celé mĕsto zboří.“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī uvádí, že se Pánovým přáním Jeho pluh zvĕtšil a že když Balarāma začal táhnout Hastināpur k vodĕ, nařídil Ganze: „Napadni a zabij každého ve mĕstĕ kromĕ Sāmby svou vodou.“ Tak by splnil svůj slib zbavit Zemi Kuruovců a zároveň zajistil, že se nic nestane Sāmbovi.