SB 10.63.25

jvara uvāca
namāmi tvānanta-śaktiṁ pareśam
sarvātmānaṁ kevalaṁ jñapti-mātram
viśvotpatti-sthāna-saṁrodha-hetuṁ
yat tad brahma brahma-liṅgam praśāntam
Překlad slovo od slova: 
jvaraḥ uvāca — horečná zbraň (Pána Śivy) pravila; namāmi — klaním se; tvā — Tobĕ; ananta — neomezené; śaktim — jehož energie; para — Nejvyššímu; īśam — Pánu; sarva — všech; ātmānam — Duši; kevalam — čisté; jñapti — vĕdomí; mātram — souhrn; viśva — vesmíru; utpatti — stvoření; sthāna — udržování; saṁrodha — a zničení; hetum — příčina; yat — která; tat — ta; brahma — Absolutní Pravda; brahma — Vedami; lingam — nepřímý odkaz na niž; praśāntam — dokonale klidnou.
Překlad: 
Śiva-jvara pravila: Klaním se Ti, majiteli neomezených energií, Nejvyššímu Pánu, Nadduši všech bytostí. Máš čisté a úplné vĕdomí a jsi příčina stvoření, udržování a zničení vesmíru. Jsi dokonale klidná Absolutní Pravda, na niž nepřímo odkazují Vedy.
Význam: 

VÝZNAM: Śiva-jvara se původnĕ cítila neomezenĕ mocná, a tak se pokusila Śrī Kṛṣṇu spálit. Nyní však byla sama popálena, a jelikož pochopila, že Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán, pokornĕ se přichází Absolutní Pravdĕ poklonit a chválit Ji.

Podle ācāryů slovo sarvātmānam vyjadřuje, že Pán Śrī Kṛṣṇa je Nadduše, dárce vĕdomí všech živých bytostí. Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītĕ (15.15): mataḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. „Ode Mne pochází pamĕť, poznání a zapomnĕní.“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī ve svém komentáři zdůrazňuje, že Śiva-jvara si mnoha způsoby uvĕdomila svrchovanost Pána Kṛṣṇy nad jejím vlastním vládcem, Pánem Śivou. Śiva-jvara proto oslovuje Kṛṣṇu jako ananta-śakti, „majitele neomezených energií“; pareśu, „svrchovaného vládce“; a sarvātmu, „Nadduši všech bytostí“ – dokonce i Pána Śivy.

Slova kevalaṁ jñapti-mātram vyjadřují, že Pán Kṛṣṇa vlastní čistou vševĕdoucnost. My podle svého omezeného chápání jednáme v tomto svĕtĕ, ale Pán Kṛṣṇa se svým neomezeným chápáním koná nekončící činy stvoření, udržování a ničení. Śrīla Jīva Gosvāmī poukazuje na to, že i činnosti hrubých prvků jako vzduch závisejí na Nĕm. Taittirīya Upaniṣad (2.8.1) to potvrzuje: bhīṣāsmād vātaḥ-pavate. „Vítr vane ze strachu z Nĕho.“ Tak je Pán Śrī Kṛṣṇa svrchovaným objektem uctívání pro všechny živé bytosti.