Sloka 1-2:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Nanda Mahārāja byl nesmírně velkodušný, a když se Pán Śrī Kṛṣṇa narodil jako jeho syn, byl zaplaven radostí. Poté, co se vykoupal, očistil a náležitě oblékl, pozval brāhmaṇy, kteří uměli recitovat védské mantry. Dal pokyn, aby tito kvalifikovaní brāhmaṇové pronášeli příznivé védské hymny, a poté uspořádal pro své dítě obřad u příležitosti narození podle védských pravidel a také nechal uctívat polobohy a předky.

Sloka 3:

Nanda Mahārāja daroval brāhmaṇům dva milióny krav, jež byly celé ozdobené látkami a šperky. Dal jim také sedm hromad zrní pokrytých drahokamy a látkou protkanou zlatem.

Sloka 4:

Ó králi, země a jiné hmotné vlastnictví se očistí plynutím času, tělo se očistí koupelí a špinavé věci tím, že jsou čištěny. Očistnými obřady se očistí zrození, askezí smysly a uctíváním a milodary brāhmaṇům se očistí hmotný majetek. Spokojeností se očišťuje mysl a seberealizací neboli vědomím Kṛṣṇy je očištěna duše.

Sloka 5:

Brāhmaṇové pronášeli příznivé védské hymny, které svými vibracemi očišťovaly prostředí. Odborníci v recitování starých historických příběhů, jako jsou Purāṇy, odborníci v líčení dějin královských rodů a běžní přednášeči vyprávěli, zatímco pěvci zpívali za doprovodu mnoha hudebních nástrojů, jako je bherī a dundubhi.

Sloka 6:

Celý Vrajapur, sídlo Nandy Mahārāje, byl vyzdoben různými prapory a vlajkami a na různých místech byly postaveny brány s rozmanitými květinovými girlandami, kusy látek a mangovými listy. Dvory, brány poblíž cest a všechny pokoje v domech byly dokonale zameteny a umyty vodou.

Sloka 7:

Krávy, býci a telata měli těla potřená kurkumou smíchanou s olejem a nerosty různých druhů. Hlavy jim okrášlovala paví pera a byli ověnčeni girlandami a přikryti látkami se zlatými ozdobami.

Sloka 8:

Ó králi Parīkṣite, pasáci krav si vzali drahocenné ozdoby a přepychově se oblékli do oděvů, jako jsou pláště a turbany. Takto ozdobeni přišli do domu Nandy Mahārāje s různými dary v rukách.

Sloka 9:

Když gopī, manželky pastevců, slyšely, že matka Yaśodā porodila syna, měly velkou radost a půvabně se ozdobily vhodnými šaty, ozdobami, černým líčidlem na oči a tak dále.

Sloka 10:

Ženy pastevců pospíchaly do domu matky Yaśody s dary v rukách. Jejich neobyčejně líbezné obličeje podobné lotosům byly ozdobené šafránem a čerstvou kuṅkumou. Jejich přirozenou krásu zdůrazňovaly zaoblené boky a plná ňadra, která se jim ve spěchu pohybovala.

Sloka 11:

V uších gopīm visely zářivě naleštěné náušnice z drahokamů a na krcích kovové medailónky. Ruce jim zdobily náramky, měly šaty různých barev a z vlasů jim na ulici padaly spršky květů. Když kráčely do domu Mahārāje Nandy a jejich náušnice, ňadra a girlandy se pohupovaly, jejich krása byla oslňující.

Sloka 12:

Manželky a dcery pastevců daly novorozenému dítěti, Kṛṣṇovi, svá požehnání se slovy: “Kéž se staneš králem Vraji a budeš dlouho pečovat o všechny její obyvatele!” Pokropily Nejvyššího Pána, jenž se nikdy nerodí, směsí kurkumového prášku, oleje a vody a přednesly Mu modlitby.

Sloka 13:

Když všeprostupující, nekonečný Pán Kṛṣṇa, vládce vesmírného projevu, přišel do sídla Mahārāje Nandy, na oslavu velkého svátku se rozezněly různé hudební nástroje.

Sloka 14:

Pastevci krav si s radostí užívali slavnosti tak, že po sobě navzájem stříkali směsí tvarohu, zhuštěného mléka, másla a vody. Házeli po sobě máslem a roztírali ho jeden druhému po těle.

Sloka 15-16:

Velkomyslný Mahārāja Nanda daroval pastevcům oděvy, ozdoby a krávy, aby potěšil Pána Viṣṇua, a tak všestranně prospěl svému synovi. Dal milodary sūtům, māgadhům, vandīm a příslušníkům všech ostatních povolání s ohledem na jejich vzdělání a uspokojil touhy každého.

Sloka 17:

Požehnaná Rohiṇī, matka Baladevy, ctěná Nandou Mahārājem a Yaśodou, se také skvostně oblékla a ozdobila náhrdelníkem, girlandou a dalšími ozdobami. Neustále pobíhala sem a tam, aby uvítala ženy přicházející na slavnost.

Sloka 18:

Ó Mahārāji Parīkṣite, domov Nandy Mahārāje je věčně sídlem Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a Jeho transcendentálních vlastností, a proto vždy přirozeně oplývá veškerým bohatstvím. Avšak od té doby, co se tam Pán Kṛṣṇa zjevil, se stal místem zábav bohyně štěstí.

Sloka 19:

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, můj milý králi Parīkṣite, který jsi nejlepším z ochránců Kuruovské dynastie, pověřil Nanda Mahārāja místní pastevce krav ochranou Gokuly a vydal se do Mathury zaplatit králi Kaṁsovi každoroční daně.

Sloka 20:

Když Vasudeva slyšel, že do Mathury přijel jeho milovaný přítel a bratr Nanda Mahārāja a že již Kaṁsovi zaplatil daně, vydal se do jeho obydlí.

Sloka 21:

Když se Nanda Mahārāja doslechl, že přišel Vasudeva, zaplavila ho láska a city. Měl takovou radost, jako by se mu do těla znovu vrátil život. Když Vasudevu náhle spatřil před sebou, vstal a oběma pažemi ho obejmul.

Sloka 22:

Ó Mahārāji Parīkṣite, když byl Vasudeva Nandou Mahārājem takto uctivě přivítán, pohodlně se usadil a z hluboké lásky ke svým dvěma synům se ptal, jak se Jim daří.

Sloka 23:

“Můj milý bratře Nando Mahārāji, ve svém pokročilém věku jsi neměl žádného syna a už sis téměř nedělal naděje, že bys nějakého mohl mít. To, že nyní syna máš, je tedy známkou velkého štěstí.”

Sloka 24:

“I to, že tě nyní vidím, je štěstí. Při této příležitosti se cítím jako znovuzrozený. I přesto, že člověk žije v tomto hmotném světě, je velice těžké se setkávat s důvěrnými přáteli a drahými příbuznými.”

Sloka 25:

“Mnoho prken a klacíků je unášeno silou říčních vln a nemohou zůstat pohromadě. Kvůli našim minulým činům a vlnám času ani my nemůžeme být stále spolu, i když máme se svými přáteli a rodinnými příslušníky důvěrný vztah.”

Sloka 26:

“Nando Mahārāji, příteli můj milý, je na místě, kde žiješ se svými přáteli, les příhodný pro zvířata, hlavně pro krávy? Doufám, že se tam nevyskytuje žádná nemoc ani jiné potíže. Jistě je to místo s hojností vody, trávy a dalších rostlin.”

Sloka 27:

“Můj syn Baladeva, kterého ty a tvá žena Yaśodādevī vychováváte, vás považuje za svého otce a matku. Žije v tvém domě se svou skutečnou matkou Rohiṇī v klidu a pokoji?”

Sloka 28:

“Podle popisů védských písem přinášejí náboženství, ekonomický rozvoj a smyslový požitek prospěch tomu, jehož přátelé a příbuzní jsou v pořádku. Mají-li však těžkosti, pak tyto tři cíle nemohou přinést žádné štěstí.”

Sloka 29:

Nanda Mahārāja pravil: “Běda, král Kaṁsa usmrtil tolik tvých dětí, které se narodily Devakī. A tvá jediná dcera, ze všech nejmladší, se odebrala na nebeské planety.”

Sloka 30:

“Každého člověka ovládá osud, který předurčuje výsledky jeho plodonosného jednání. Řízením neviditelného osudu osoba získá syna nebo dceru, a když je potom ztratí, je i to dílem neviditelného osudu. Osud je konečným vládcem všech. Ten, kdo to ví, není nikdy zmatený.”

Sloka 31:

Vasudeva řekl Nandovi Mahārājovi: “Teď, když jsi už Kaṁsovi zaplatil každoroční daně a také jsi viděl mě, nezůstávej na tomto místě mnoho dní, můj milý bratře. Bude lépe, když se vrátíš do Gokuly, protože vím, že tam může dojít k mnoha neblahým událostem.”

Sloka 32:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Poté, co dal Vasudeva Nandovi tuto radu, Nanda Mahārāja a jeho společníci, pastevci krav, si vyžádali Vasudevovo svolení, zapřáhli voly do vozů a vydali se do Gokuly.