SB 10.37.6

dantā nipetur bhagavad-bhuja-spṛśas
te keśinas tapta-maya-spṛśo yathā
bāhuś ca tad-deha-gato mahātmano
yathāmayaḥ saṁvavṛdhe upekṣitaḥ
Překlad slovo od slova: 
dantāḥ — zuby; nipetuḥ — vypadly; bhagavat — Nejvyššího Pána; bhuja — paže; spṛśaḥ — dotýkající se; te — ty; keśinaḥ — Keśīho; tapta-maya — rozžhaveného (železa); spṛśaḥ — dotýkající se; yathā — jako; bāhuḥ — paže; ca — a; tat — jeho, Keśīho; deha — tĕla; gataḥ — která vnikla do; mahā-ātmanaḥ — Nejvyšší Duše; yathā — jako; āmayaḥ — nemoc (konkrétnĕ roztažený žaludek); saṁvavṛdhe — velmi se zvĕtšila; upekṣitaḥ — zanedbaná.
Překlad: 
Keśīmu okamžitĕ vypadly zuby, jen co se dotkly ruky Nejvyššího Pána, kterou démon cítil horkou jako roztavené železo. V Keśīho tĕle se paže Nejvyšší Osobnosti velmi zvĕtšila, jako když se nemocný žaludek nafoukne kvůli zanedbané léčbĕ.
Význam: 

VÝZNAM: Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že i když je paže Pána Kṛṣṇy jemnĕjší a chladivĕjší než modrý lotos, Keśīmu připadala nesmírnĕ horká, jako kdyby ji tvořily blesky.