Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

Narození Pána Kṛṣṇy

Jak je popsáno v této kapitole, Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa neboli Hari ve své původní podobě, se zjevil jako Viṣṇu, aby Jeho otec a matka věděli, že jejich syn je Nejvyšší Osobnost Božství. Ze strachu před Kaṁsou Ho potom, když přijal podobu obyčejného dítěte, vzali do Gokuly, do domu Nandy Mahārāje.

Matka Devakī je naprosto transcendentální, sac-cid-ānanda, a nepatří do tohoto hmotného světa. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se tedy zjevil ve čtyřruké podobě, jako kdyby se narodil z jejího lůna. Vasudeva žasl, když spatřil Pána v této podobě Viṣṇua, a zaplaven transcendentálním štěstím společně s Devakī v mysli rozdal deset tisíc krav brāhmaṇům. Potom ve svých modlitbách oslovil Pána jako Nejvyšší Osobu, Parabrahman, Nadduši, na Niž se nevztahují duality a Jež prostupuje vše uvnitř i vně. Pán, příčina všech příčin, je sice stvořitelem hmotného světa, ale zároveň jej přesahuje. Když do tohoto světa vstupuje jako Paramātmā, proniká vším (aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham), ale přesto setrvává v transcendentálním postavení. Za účelem stvoření, udržování a zničení hmotného světa se zjevuje v podobě guṇa-avatārů-Brahmy, Viṣṇua a Maheśvary. Vasudeva tedy přednesl Nejvyšší Osobnosti Božství modlitby s hlubokým významem. Devakī následovala svého manžela s vlastními modlitbami popisujícími Pánovu transcendentální povahu. Jelikož se bála Kaṁsy a přála si, aby Pána nepoznali ateisté a neoddaní materialisté, prosila Ho, aby skryl svou transcendentální čtyřrukou podobu a objevil se jako obyčejné dítě se dvěma rukama.

Pán připomněl Vasudevovi a Devakī dvě jiné inkarnace, kdy se zjevil jako jejich syn. Tehdy byl Pṛśnigarbhou a Vāmanadevou a nyní, aby splnil jejich touhu, se stal synem Devakī potřetí. Potom se rozhodl opustit obydlí Vasudevy a Devakī v Kaṁsově vězení, a právě v tu dobu se narodila Yogamāyā jako dcera Yaśody. Yogamāyā zařídila, aby Vasudeva mohl vyjít z vězení a zachránit dítě z Kaṁsových rukou. Když Vasudeva přinesl Kṛṣṇu do domu Nandy Mahārāje, viděl, že Yaśodā a všichni ostatní zásahem Yogamāyi tvrdě spí. Vyměnil proto nemluvňata-vzal Yogamāyu z klína Yaśody a položil místo ní Kṛṣṇu. Potom se vrátil do svého obydlí a Yogamāyu vzal s sebou jako svou dceru. Položil ji na Devakinu postel a znovu se stal vězněm. Yaśodā v Gokule neměla ponětí, zda porodila chlapečka nebo holčičku.

Sloka 1-5:
Poté, v době příznivé pro zjevení Pána, celý vesmír prostoupily příznaky dobra, krásy a míru. Objevilo se souhvězdí Rohiṇī a také hvězdy, jako je Aśvinī. Slunce, Měsíc a ostatní hvězdy a planety byly naprosto klidné. Všechny světové strany se jevily nesmírně příjemně a na bezmračném nebi se třpytily nádherné hvězdy. Země ozdobená městy, vesnicemi, doly a pastvinami vypadala šťastně. V řekách tekla čistá voda a jezera i velké vodní nádrže, plné leknínů a lotosů, byly neobyčejně krásné. Na stromech a zelených rostlinách, obsypaných květy a listy a příjemných na pohled, začali polobohům sladkými hlasy zpívat ptáci, jako například kukačky, a roje včel. Začal vát čistý vánek, jenž vyvolával příjemné pocity na kůži a přenášel vůni květů, a když brāhmaṇové provádějící obřady zapálili podle védských zásad své ohně, vánek nijak nerušil jejich přímé plameny. Když se tedy nezrozený Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, chystal narodit, světci a brāhmaṇové, kteří byli stále utiskováni démony, jako byl Kaṁsa a jeho lidé, pocítili v srdci klid. Současně z vyššího planetárního systému zazněly kotle.
Sloka 6:
Kinnarové a Gandharvové začali zpívat příznivé písně, Siddhové a Cāraṇové pronášeli příznivé modlitby a Vidyādharī začaly společně s Apsarami radostně tančit.
Sloka 7-8:
Polobozi a velcí světci s jásotem shazovali květy. Na obloze se seskupily mraky a vydávaly mírné hřmění, podobné dunění mořských vln. Tehdy se Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, jenž sídlí v srdci každého, zjevil v husté temnotě noci ze srdce Devakī jako úplněk vycházející na východním obzoru, neboť Devakī byla stejné kategorie jako Śrī Kṛṣṇa.
Sloka 9-10:
Vasudeva pak uviděl novorozené dítě, jež mělo úžasné oči podobné lotosům a jež ve svých čtyřech rukách drželo čtyři zbraně (śaṅkha, cakra, gadā a padma). Na hrudi mělo znak Śrīvatsa a na krku třpytivý drahokam Kaustubha. Bylo oblečeno ve žlutých šatech, Jeho tělo bylo načernalé jako hustý mrak, mělo dlouhé rozcuchané vlasy a na Jeho helmici a náušnicích neobyčejně jiskřily cenné drahokamy Vaidūrya. Se zářícím pásem, ozdobnými pásky na rukách, náramky a dalšími ozdobami vypadalo naprosto úžasně.
Sloka 11:
Když Vasudeva spatřil svého neobyčejného syna, jeho oči žasly. S transcendentální radostí uspořádal v mysli transcendentální slavnost tak, že shromáždil deset tisíc krav a rozdal je brāhmaṇům.
Sloka 12:
Ó Mahārāji Parīkṣite, potomku krále Bharaty, Vasudeva pochopil, že toto dítě bylo Pán Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Když si tím byl nade všechny pochybnosti jist, opustil ho všechen strach. Se sepjatýma rukama složil poklony a se soustředěnou pozorností se začal modlit k dítěti, jež svým přirozeným jasem osvětlovalo místo svého zrození.
Sloka 13:
Vasudeva pravil: “Můj Pane, jsi Nejvyšší Osoba přesahující hmotnou existenci a jsi Nadduše. Tvou podobu lze vnímat pomocí transcendentálního poznání, na jehož základě je možné Tě poznat jako Nejvyšší Osobnost Božství. Nyní dokonale chápu Tvé postavení.”
Sloka 14:
“Můj Pane, Ty jsi tatáž osoba, která svou vlastní vnější energií na počátku stvořila tento hmotný svět ze tří guṇ (sattva, rajas a tamas). Po jeho stvoření jsi do něho zdánlivě vstoupil, i když jsi tak ve skutečnosti neučinil.”
Sloka 15-17:
“Mahat-tattva, celková hmotná energie, je nerozdělená, ale kvůli hmotným kvalitám přírody se zdá, jako by se dělila na zemi, vodu, oheň, vzduch a éter. Působením živé energie (jīva-bhūta) se tyto oddělené energie kombinují, aby zviditelnily vesmírný projev, ale ve skutečnosti celková energie existuje již před stvořením vesmíru, a nikdy do něho tedy nevstupuje. Podobně Tebe nelze vnímat smysly ani poznat pomocí mysli či slov (avāṅ-mānasa-gocara), i když Tě nyní díky Tvé přítomnosti svými smysly vnímáme. Smysly můžeme vnímat něco, ale ne všechno; očima se například můžeme dívat, ale ne ochutnávat. Jsi tedy mimo dosah smyslového vnímání. I když jsi ve styku s kvalitami hmotné přírody, nejsi jimi ovlivněn. Jsi základní činitel u všeho, všeprostupující, nerozdělená Nadduše. Pro Tebe tedy neexistuje vnějšek a vnitřek. Nikdy jsi nevstoupil do lůna Devakī, neboť jsi tam již byl.”
Sloka 18:
“Ten, kdo si myslí, že jeho viditelné tělo, které je výtvorem tří kvalit přírody, nezávisí na duši, nezná podstatu existence, a proto je pošetilec. Učení lidé jeho závěry odmítají, neboť po důkladném zvážení lze pochopit, že kdyby viditelné tělo a smysly neměly svůj základ v duši, chyběla by jim podstata. Pošetilec však pokládá svůj závěr za skutečnost bez ohledu na to, že byl odmítnut.”
Sloka 19:
“Ó můj Pane, znalci Véd prohlašují, že stvoření, udržování a zničení celého vesmírného projevu provádíš Ty, jenž nemusíš vynakládat žádné úsilí, jehož se nedotýkají kvality hmotné přírody a jenž jsi neměnný ve svém duchovním postavení. V Tobě, Nejvyšší Osobnosti Božství, Parabrahmanu, neexistují protiklady. Vše se děje automaticky, jelikož tři kvality hmotné přírody-sattva, rajas a tamas-jsou pod Tvou kontrolou.”
Sloka 20:
“Můj Pane, Tvá podoba je transcendentální vůči třem hmotným kvalitám, ale přesto pro udržování tří světů přijímáš bílou barvu Viṣṇua na úrovni dobra; za účelem stvoření, jež je spjato s kvalitou vášně, se zjevuješ zbarvený do červena a na konci, když je třeba uskutečnit zničení, jež provází nevědomost, máš načernalý vzhled.”
Sloka 21:
“Ó můj Pane, vlastníku celého stvoření, nyní ses zjevil v mém domě s touhou ochránit tento svět. Jsem si jist, že zničíš všechny armády, jež se pohybují po světě pod vedením politiků převlečených za kṣatriyské panovníky, kteří jsou však ve skutečnosti démony. Musíš je zabít, abys ochránil nevinnou veřejnost.”
Sloka 22:
“Ó můj Pane, Pane polobohů, poté, co tento necivilizovaný Kaṁsa uslyšel proroctví, že se narodíš v našem domě a usmrtíš ho, zahubil mnoho Tvých starších bratrů. Jakmile od svých pobočníků uslyší o Tvém zjevení, okamžitě přijde ozbrojen, aby Tě zabil.”
Sloka 23:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté se k Pánu začala modlit Devakī, která se velice bála Kaṁsy a užasla, když viděla, že její dítě má všechny znaky Nejvyšší Osobnosti Božství.
Sloka 24:
Śrī Devakī řekla: “Můj milý Pane, existují různé Védy a některé z nich uvádějí, že Tě nelze vnímat pomocí slov a mysli. Přesto jsi zdrojem celého vesmírného projevu. Jsi Brahman, největší ze všeho, zářící jako slunce. Nemáš hmotnou příčinu, neměníš se a nemáš hmotné touhy. Védy proto říkají, že jsi podstatou. Ty, můj Pane, jsi přímým původem všech védských výroků a ten, kdo pozná Tebe, postupně pozná všechno. Lišíš se od světla Brahmanu i od Paramātmy, ale zároveň se od nich nelišíš. Vše vychází z Tebe, jsi příčina všech příčin, Pán Viṣṇu, světlo všeho transcendentálního poznání.”
Sloka 25:
“Po mnoha miliónech let, v době zničení vesmíru, když je vše, projevené i neprojevené, zničeno silou času, vstupuje pět hrubohmotných prvků do jemnohmotné sféry a projevené kategorie vstupují do neprojevené podstaty. Tehdy Ty jediný zůstáváš a jsi známý pod jménem Ananta Śeṣa-nāga.”
Sloka 26:
“Ó Ty, jenž jsi počátkem hmotné energie, toto úžasné stvoření funguje pod vládou mocného času, který se dělí na sekundy, minuty, hodiny a roky. Tento čas, který se rozpíná do mnoha miliónů let, není nic jiného než další podoba Pána Viṣṇua. Pro svou zábavu jednáš jako vládce času, ale jsi zdrojem všeho štěstí. Ó Pane, zcela se Ti odevzdávám.”
Sloka 27:
“V tomto hmotném světě se nikdo neosvobodil od čtvera utrpení-zrození, smrti, stáří a nemoci-ani když utekl na různé planety. Nyní, když ses zjevil Ty, můj Pane, však utíká smrt, protože se Tě bojí, a živé bytosti, jež Tvou milostí získaly útočiště u Tvých lotosových nohou, spí s naprosto klidnou myslí.”
Sloka 28:
“Můj Pane, rozptyluješ veškerý strach svých oddaných, a proto Tě prosím, abys nás ochránil před hrozným strachem z Kaṁsy. Tvou podobu Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, vnímají yogīni při meditaci. Prosím učiň, aby ji ti, kdo se dívají hmotnýma očima, neviděli.”
Sloka 29:
“Ó Madhusūdano, kvůli Tvému zjevení mě strach z Kaṁsy čím dál více zneklidňuje. Proto prosím zařiď, aby tento hříšný Kaṁsa nepřišel na to, že ses narodil z mého lůna.”
Sloka 30:
“Ó můj Pane, jsi všeprostupující Nejvyšší Osobnost Božství a Tvá transcendentální čtyřruká podoba s lasturou, diskem, kyjem a lotosem je pro tento svět nepřirozená. Prosím, skryj ji (a projev se jako normální lidské dítě, abych se Tě mohla pokusit někde schovat).”
Sloka 31:
“V době zničení vchází celý vesmír, obsahující všechny pohyblivé i nehybné stvořené bytosti, do Tvého transcendentálního těla a bez potíží je tam uchován. Nyní však toto transcendentální tělo vstoupilo do mého lůna. Lidé tomu nebudou schopni uvěřit a stanu se terčem posměchu.”
Sloka 32:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: “Má milá matko, nejlepší z cudných žen, ve svém předchozím životě v době Svāyambhuvy jsi byla známa jako Pṛśni a Vasudeva, který byl tím nejzbožnějším Prajāpatim, se jmenoval Sutapā.”
Sloka 33:
“Když vám Pán Brahmā oběma nařídil, abyste plodili potomstvo, nejprve jste podstoupili přísnou askezi ovládáním smyslů.”
Sloka 34-35:
“Můj milý otče a matko, snášeli jste déšť, vítr, prudké slunce, spalující žár a tuhou zimu a zakoušeli nepohodlí všeho druhu provázející různá roční období. Tím, že jste prováděli prāṇāyāmu za účelem ovládnutí vzduchu v těle pomocí yogy a živili se pouze vzduchem a suchým listím spadlým ze stromů, jste zbavili své mysli všech nečistot. Tak jste Mě s klidnou myslí uctívali, neboť jste ode Mě chtěli získat požehnání.”
Sloka 36:
“Strávili jste tak dvanáct tisíc nebeských let obtížnými asketickými činnostmi s vědomím zaměřeným na Mě (s vědomím Kṛṣṇy).”
Sloka 37-38:
“Ó matko Devakī, jež jsi prosta hříchu, po uplynutí dvanácti tisíc nebeských let, během nichž jste o Mně neustále rozjímali v srdci s velkou vírou, oddaností a askezí, jsem s vámi byl navýsost spokojen. Jelikož jsem nejlepší ze všech dárců požehnání, zjevil jsem se v této stejné podobě Kṛṣṇy, abych vás vyzval k přijetí Mého požehnání, po kterém toužíte. Tehdy jste vyjádřili touhu mít stejného syna, jako jsem Já.”
Sloka 39:
“Jelikož jste jako manželé neměli žádné syny, zmocnily se vás pohlavní touhy, neboť vlivem devamāyi, transcendentální lásky, jste Mě chtěli mít za svého syna. Proto jste si nikdy nepřáli být vysvobozeni z tohoto hmotného světa.”
Sloka 40:
“Poté, co jste dostali toto požehnání a Já jsem zmizel, jste se oddali sexu, abyste měli syna podobného Mně, a Já jsem vám vaši touhu splnil.”
Sloka 41:
“Jelikož jsem nenašel nikoho jiného s takovou upřímností a dalšími vlastnostmi, jež vytvářejí dobrý charakter, jako máte vy, zjevil jsem se v tomto světě jako Pṛśnigarbha neboli ten, kdo je proslulý tím, že se narodil z lůna Pṛśni.”
Sloka 42:
“V dalším věku jsem se znovu narodil vám dvěma, kteří jste přišli na svět jako Moje matka Aditi a Můj otec Kaśyapa. Byl jsem známý jako Upendra, a jelikož jsem byl trpaslíkem, říkalo se Mi také Vāmana.”
Sloka 43:
“Ó nejpočestnější matko, Já, tatáž osobnost, jsem se nyní narodil jako váš syn potřetí. Přijmi Má slova jako pravdu.”
Sloka 44:
“Ukazuji vám tuto podobu Viṣṇua jen proto, abych vám připomněl svá předchozí zrození. Kdybych se narodil jako obyčejné lidské dítě, nevěřili byste, že se skutečně zjevil Nejvyšší Pán Viṣṇu, Osobnost Božství.”
Sloka 45:
“Oba dva na Mě neustále myslete jako na svého syna, ale vždy s vědomím, že jsem Nejvyšší Osobnost Božství. Tím, že na Mě budete takto stále myslet s láskou a náklonností, dosáhnete nejvyšší dokonalosti: návratu domů, zpátky k Bohu.”
Sloka 46:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, takto poučil svého otce a matku a poté zmlkl. V jejich přítomnosti se pak působením své vnitřní energie proměnil v malé lidské dítě. (To znamená, že přijal svou původní podobu: kṛṣṇas tu bhagavān svayam.)
Sloka 47:
Právě v tu chvíli, kdy se Vasudeva na podnět Nejvyšší Osobnosti Božství chystal vynést novorozené dítě z místnosti, kde je Devakī porodila, se narodila Yogamāyā, Pánova duchovní energie, jako dcera ženy Mahārāje Nandy.
Sloka 48-49:
Vlivem Yogamāyi všichni strážci u dveří tvrdě usnuli se smysly neschopnými vnímat a ostatní obyvatelé domu také upadli do hlubokého spánku. Když vyjde slunce, temnota automaticky zmizí a stejně tak, když se objevil Vasudeva, zavřené dveře, masivně pobité železem a zajištěné železnými řetězy, se samy od sebe otevřely. Jelikož mraky na nebi mírně hřměly a sesílaly drobný déšť, Vasudevu již ode dveří následoval Ananta-nāga, expanze Nejvyšší Osobnosti Božství, s roztaženými kápěmi, aby ho i s transcendentálním dítětem chránil.
Sloka 50:
Kvůli neustálému dešti, jenž sesílal polobůh Indra, hladina řeky Yamuny stoupla a byla zpěněná divoce vířícími vlnami. Ale tak jako dříve umožnil Indický oceán Pánu Rāmacandrovi ho překročit, když Ho nechal postavit most, i řeka Yamunā dovolila Vasudevovi, aby ji překročil.
Sloka 51:
Když Vasudeva dorazil do domu Nandy Mahārāje, viděl, že všichni pastevci krav tvrdě spí. Položil tedy svého syna na postel Yaśody, vzal její dceru, expanzi Yogamāyi, a pak se vrátil do svého obydlí v Kaṁsově vězení.
Sloka 52:
Vasudeva položil děvčátko na postel Devakī, spoutal si nohy železnými okovy a zůstal tam tak jako předtím.
Sloka 53:
Yaśodu, vyčerpanou namáhavým porodem, přemohl spánek a nevěděla, jaké dítě se jí narodilo.