SB 10.20.18

dhanur viyati māhendraṁ
nirguṇaṁ ca guṇiny abhāt
vyakte guṇa-vyatikare
'guṇavān puruṣo yathā
Překlad slovo od slova: 
dhanuḥ — luk (duha); viyati — na nebi; māhā-indram — Pána Indry; nirguṇam — bez vlastností (či bez tĕtivy); ca — ačkoliv; guṇini — na nebi, jež má určité vlastnosti, jako například zvuk; abhāt — objevil se; vyakte — v projevené hmotné přírodĕ; guṇa-vyatikare — tvořené interakcemi hmotných kvalit; aguṇa-vān — jehož s hmotnými kvalitami nic nepojí; puruṣaḥ — Nejvyšší Pán; yathā — jako.
Překlad: 
Když se na nebi, které má vlastnost hřmĕní, objevil Indrův luk (duha), nebyl jako obyčejné luky, protože nemĕl tĕtivu. Když se v tomto svĕtĕ, který je výtvorem vzájemného působení hmotných kvalit, zjevuje Nejvyšší Pán, je také jiný než obyčejní lidé, protože zůstává hmotnými kvalitami nedotčený a nezávislý na jakýchkoliv hmotných okolnostech.
Význam: 

VÝZNAM: Śrīla Prabhupāda to komentuje takto: „Nĕkdy se kromĕ hřmĕní v mracích objeví na obloze duha, která vypadá jako luk bez tĕtivy. Luk je ohnutý díky tomu, že je na obou jeho koncích uvázána tĕtiva; duha ale žádnou tĕtivu nemá, a přesto tak nádhernĕ spočívá na obloze. Podobnĕ, když Nejvyšší Osobnost Božství sestoupí do hmotného svĕta, vypadá jako obyčejná lidská bytost, ale nezávisí na žádné hmotné podmínce. V Bhagavad-gītĕ Pán říká, že se zjevuje působením své vnitřní energie, která nemůže být podmanĕna energií vnĕjší. Co je zajetím pro obyčejného tvora, je svobodou pro Osobnost Božství.“