SB 10.2.35

sattvaṁ na ced dhātar idaṁ nijaṁ bhaved
vijñānam ajñāna-bhidāpamārjanam
guṇa-prakāśair anumīyate bhavān
prakāśate yasya ca yena vā guṇaḥ
Překlad slovo od slova: 
sattvam — śuddha-sattva, transcendentální; na — ne; cet — kdyby; dhātaḥ — ó zdroji všech energií, příčino všech příčin; idam — toto; nijam — osobní, duchovní; bhavet — bylo; vijñānam — transcendentální poznání; ajñāna-bhidā — jež rozptyluje nevědomost v podobě hmotných kvalit; apamārjanam — zcela zničenou; guṇa-prakāśaiḥ — probuzením takového transcendentálního poznání; anumīyate — projevuješ se; bhavān — Ty; prakāśate — předvádíš; yasya — jehož; ca — a; yena — čímž; — nebo; guṇaḥ — vlastnost či inteligence.
Překlad: 
“Ó Pane, příčino všech příčin, kdyby Tvé transcendentální tělo nebylo mimo vliv kvalit hmotné přírody, nikdo by nemohl pochopit rozdíl mezi hmotou a transcendencí. Jedině díky Tvé přítomnosti lze poznat transcendentální povahu Tebe, vládce hmotné přírody. Ten, kdo není ovlivněn přítomností Tvé transcendentální podoby, velice těžko Tvé transcendentální povaze porozumí.”
Význam: 

Je řečeno: trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna. Nikdo nemůže poznat transcendentální povahu Pána, dokud nedosáhl úrovně transcendence. Śrīmad-Bhāgavatam (10.14.29) uvádí:

athāpi te deva padāmbuja-dvaya-
prasāda-leśānugṛhīta eva hi
jānāti tattvaṁ bhagavan-mahimno
na cānya eko 'pi ciraṁ vicinvan

Poznat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, lze jedině Jeho milostí. Ti, na něž působí vliv kvalit hmotné přírody, Ho nemohou poznat, ani kdyby o Něm spekulovali tisíce let. Pán má nespočetně mnoho podob (rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan), a kdyby tyto podoby, jako je Pán Rāmacandra, Nṛsiṁhadeva, Kṛṣṇa a Balarāma, nebyly transcendentální, jak by je mohli oddaní již odnepaměti uctívat? Bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ (Bg. 18.55). Oddaní, kteří v Pánově přítomnosti probudili svou transcendentální povahu a dodržují usměrňující zásady oddané služby, mohou poznat Pána Kṛṣṇu, Pána Rāmacandru a další inkarnace, jež nepatří do tohoto hmotného světa, ale přicházejí z duchovního světa pro dobro všech lidí. Ten, kdo nepřijme tento proces, si představuje nebo vytváří nějakou podobu Boha v závislosti na hmotných kvalitách, jimiž je ovlivněn, a nikdy v sobě neprobudí skutečné porozumění Nejvyšší Osobnosti Božství. Slova bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ znamenají, že dokud člověk neuctívá Pána podle usměrňujících zásad oddanosti, nemůže probudit svou transcendentální přirozenost. Uctívání Božstva, dokonce i když Nejvyšší Pán není osobně přítomný, probouzí transcendentální přirozenost oddaného, který se stále silněji připoutává k lotosovým nohám Pána.

Zjevení Kṛṣṇy je odpovědí na všechno pomyslné zpodobňování Nejvyšší Osobnosti Božství. Každý si představuje podobu Nejvyšší Osobnosti Božství v závislosti na kvalitě hmotné přírody, která ho ovládá. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Pán je nejstarší osoba. Určitá skupina nábožensky smýšlejících lidí si tedy představuje, že Bůh musí být velice starý, a proto Jej znázorňují v podobě starce. V téže Brahma-saṁhitě je však také opačné tvrzení-i když je Pán nejstarší ze všech živých bytostí, má věčnou podobu svěžího mladíka. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu v této souvislosti doslova stojí vijñānam ajñāna-bhidāpamārjanam. Vijñāna znamená transcendentální poznání Nejvyšší Osobnosti a také zažité poznání. Transcendentální poznání je nutné přijmout sestupným procesem v učednické posloupnosti tak, jak Brahmā popisuje Kṛṣṇu v Brahma-saṁhitě. Brahma-saṁhitā je vijñānou, kterou Brahmā získal svým transcendentálním zážitkem, na základě něhož představil podobu a zábavy Kṛṣṇy v Jeho transcendentálním sídle. Ajñāna-bhidā znamená “to, co může potřít spekulace všeho druhu”. Lidé ovládaní nevědomostí si představují, jak Pán vypadá-někdy jako beztvarého a jindy s podobou vytvořenou jejich fantazií. Popis Kṛṣṇy v Brahma-saṁhitě je však vijñāna-vědecké, poznání ověřené zkušeností dané Pánem Brahmou a přijaté Pánem Caitanyou. Proto stojí mimo všechny pochyby. Kṛṣṇova podoba, Kṛṣṇova flétna, barva Kṛṣṇovy pleti-to vše je skutečnost. Zde je řečeno, že tato vijñāna vždy vyvrací každé spekulativní poznání. Polobozi se modlili: “Bez Tvého zjevení v podobě Kṛṣṇy by nebylo možné poznat ajñāna-bhidu (nesmyslnost spekulativního poznání) ani vijñānu. Ajñāna-bhidāpamārjanam-když se zjevíš, bude spekulativní poznání založené na nevědomosti vyvráceno a bude nahrazeno skutečným, zažitým poznáním autorit, jako je Pán Brahmā. Lidé ovlivnění třemi kvalitami hmotné přírody si představují svého vlastního Boha v závislosti na nich. Bůh je tedy popisován různými způsoby, ale Tvoje zjevení rozptýlí všechny pochybnosti o tom, jaká je skutečná podoba Boha.”

Největší chybou, které se dopouštějí impersonalisté, je názor, že inkarnace Boha přichází v hmotné podobě tvořené kvalitou dobra. Ve skutečnosti je podoba Kṛṣṇy či Nārāyaṇa transcendentální vůči jakékoliv hmotné představě. Dokonce i největší impersonalista, Śaṅkarācārya, přiznal: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt-příčinou hmotného stvoření je avyakta, neosobní projev hmoty neboli nerozlišený celkový souhrn hmoty, a Kṛṣṇa je vůči této hmotné kategorii transcendentální. Jeho postavení je ve Śrīmad-Bhāgavatamu vyjádřeno výrazem śuddha-sattva, což znamená transcendentální. Pán nepatří do hmotné kvality dobra, neboť setrvává nad ní. Je transcendentální, věčný a oplývá blažeností a poznáním.

“Milý Pane,” modlili se polobozi, “když přicházíš v různých inkarnacích, přijímáš různá jména a podoby podle různých situací. Kṛṣṇa je Tvé jméno, protože jsi dokonale přitažlivý; pro Tvou transcendentální krásu Ti říkají Śyāmasundara. Śyāma znamená načernalý, ale zároveň se říká, že jsi krásnější než tisíce Amorů. Kandarpa-koṭi-kamanīya. Přestože se zjevuješ v barvě, která připomíná temný mrak, jsi transcendentální Absolutní Pravda, a proto je Tvá krása mnohonásobně přitažlivější než jemné tělo Amora. Někdy se Ti říká Giridhārī, protože jsi zvedl kopec zvaný Govardhan. Jindy Ti říkají Nanda-nandana, Vāsudeva nebo Devakī-nandana, protože jsi přišel na svět jako syn Mahārāje Nandy či Devakī nebo Vasudevy. Impersonalisté si myslí, že Tvá četná jména a podoby vznikají na základě určitých činností a vlastností, protože Tě posuzují hmotným pohledem.”

“Náš drahý Pane, nikdo Tě nemůže poznat tak, že bude Tvou absolutní povahu, podobu a činnosti zkoumat svou mentální spekulací. Jedině ten, kdo Ti začne oddaně sloužit, může porozumět Tvé absolutní povaze a transcendentální podobě, jménu a vlastnostem. Může je poznat pouze ten, kdo má alespoň nepatrnou zálibu ve službě Tvým lotosovým nohám. Ostatní mohou spekulovat po milióny let, ale nepochopí ani zlomek Tvého skutečného postavení.” Jinými slovy-Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, nemohou poznat neoddaní, protože Kṛṣṇovu skutečnou podobu skrývá závoj yoga-māyi. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.25): nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya. Pán Kṛṣṇa říká: “Neukazuji se každému.” Když přišel, byl přítomný na Kuruovském bitevním poli a všichni Ho viděli, ale ne každý věděl, že je Nejvyšší Osobností Božství. Přesto každý, kdo zemřel v Jeho přítomnosti, získal úplné vysvobození z hmotného zajetí a byl přemístěn do duchovního světa.

Hloupí mūḍhové neprobouzejí svou duchovní přirozenost, a proto Kṛṣṇu či Rāmu neznají (avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam). Dokonce i velcí učenci akademického světa neberou zřetel na úsilí ācāryů, kteří v mnoha podrobných komentářích a poznámkách doporučili oddanou službu, a myslí si, že Kṛṣṇa je smyšlená postava. To je důsledek nedostatku transcendentálního poznání a neschopnosti probudit v sobě vědomí Kṛṣṇy. Člověk by měl mít alespoň tolik zdravého rozumu, aby se ptal, proč-jestliže jsou Kṛṣṇa a Rāma fiktivní postavy-významní učenci, jako byl Śrīdhara Svāmī, Rūpa Gosvāmī, Sanātana Gosvāmī, Vīrarāghava, Vijayadhvaja, Vallabhācārya a mnozí další uznávaní ācāryové, strávili tolik času psaním o Kṛṣṇovi v poznámkách a komentářích ke Śrīmad-Bhāgavatamu.