Śrīmad-bhāgavatam 10.2.34

Bhagavad-gītā (18.3) uvádí: yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyam-s konáním védských obřadů, rozdáváním milodarů, askezí a plněním všech předepsaných povinností se nikdy nemá přestávat. Yajño dānaṁ tapaś caiva pāvanāni manīṣiṇām (18.5)-dokonce i ten, kdo je vysoce pokročilý v duchovní realizaci, musí i nadále jednat podle védských zásad. I karmīm, kteří jsou na nejnižší úrovni, se doporučuje pracovat pro Pána.

“Práci je třeba konat jako oběť pro Viṣṇua, neboť jinak poutá k tomuto hmotnému světu.” (Bg. 3.9) Slova yajñārthāt karmaṇaḥ vyjadřují, že člověk má mít při plnění povinností všeho druhu na paměti, že tyto povinnosti mají sloužit k uspokojení Nejvyššího Pána (sva-karmaṇā tam abhyarcya). Podle védských zásad musí být společnost rozčleněná (cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam). Mají v ní být brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové a každý se má učit, jak uctívat Nejvyšší Osobnost Božství (tam abhyarcya). To je pravá lidská společnost, zatímco bez tohoto systému zbude pouze zvířecí společnost.

Moderní činnosti lidstva jsou ve Śrīmad-Bhāgavatamu popsány jako to, co dělají go-khara, krávy a osli (sa eva go-kharaḥ). Každý jedná pod vlivem tělesného pojetí života, které se vztahuje na společnost, přátelství a lásku, aby zlepšil ekonomické a politické podmínky, a tak všechny činnosti probíhají v nevědomosti. Nejvyšší Pán nás proto přichází učit, jak jednat podle védských zásad. V současném věku Kali se zjevil jako Śrī Caitanya Mahāprabhu a kázal, že v tomto věku není možné systematicky vykonávat védské činnosti, jelikož lidé jsou příliš pokleslí. Hlásal, co doporučují śāstry:

“V tomto věku hádek a pokrytectví je jediným způsobem osvobození zpívání svatého jména Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.” Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto učí lidi celého světa, jak zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, a to se ukazuje být velice účinnou metodou na všech místech v každé době. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevuje, aby nás učil védským zásadám, které vedou k poznání Jeho (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Měli bychom mít stále na paměti, že když se Kṛṣṇa a Pán Caitanya zjevili, bylo to v tělech tvořených śuddha-sattvou. Neměli bychom se mylně domnívat, že tělo Kṛṣṇy nebo Caitanyi Mahāprabhua bylo hmotné jako to naše, neboť Kṛṣṇa a Caitanya Mahāprabhu se zjevili tak, jak bylo v zájmu celé lidské společnosti potřeba. Pán se z bezpříčinné milosti zjevuje v různých věcích ve svém původním transcendentálním těle ze śuddha-sattvy, aby povznesl společnost na duchovní úroveň, která skýtá skutečný prospěch. Moderní politici a další vůdčí osobnosti bohužel v životě kladou důraz na tělesné pohodlí (yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke) a soustředí se na činnosti toho či onoho ismu, o nichž hovoří květnatým jazykem nejrůznějších podob. Ve své podstatě tyto činnosti přísluší zvířatům (sa eva go-kharaḥ). Měli bychom se naučit správnému jednání z Bhagavad-gīty, která vysvětluje vše, co by lidé měli znát. Tak budeme moci být šťastní dokonce i v tomto věku Kali.