Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.2.29

Verš

bibharṣi rūpāṇy avabodha ātmā
kṣemāya lokasya carācarasya
sattvopapannāni sukhāvahāni
satām abhadrāṇi muhuḥ khalānām

Synonyma

bibharṣi — přijímáš; rūpāṇi — různé podoby, jako je Matsya, Kūrma, Varāha, Rāma a Nṛsiṁha; avabodhaḥ ātmā — i když z Tebe pocházejí různé inkarnace, zůstáváš Nejvyšší, plný poznání; kṣemāya — pro dobro všech, a zvláště oddaných; lokasya — všech živých bytostí; cara-acarasya — pohyblivých a nehybných; sattva-upapannāni — všechny tyto inkarnace jsou transcendentální (na úrovni śuddha-sattva); sukha-avahāni — oplývající transcendentální blažeností; satām — oddaných; abhadrāṇi — vše nepříznivé či zničení; muhuḥ — znovu a znovu; khalānām — neoddaných.

Překlad

“Ó Pane, neustále oplýváš úplným poznáním a pro dobro všech živých bytostí se zjevuješ v různých inkarnacích, které jsou transcendentální vůči hmotnému stvoření. Když přicházíš v těchto inkarnacích, přinášíš radost zbožným oddaným, ale neoddaným přinášíš zhoubu.”

Význam

Tento verš vysvětluje, proč Nejvyšší Osobnost Božství znovu a znovu přichází jako inkarnace. Každá inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství jedná jinak, ale jejich hlavním účelem je paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām-chránit oddané a hubit ničemy. Pro duṣkṛtī neboli ničemy je však i to, že jsou usmrceni, z konečného hlediska dobré.