SB 10.14.4

śreyaḥ-sṛtiṁ bhaktim udasya te vibho
kliśyanti ye kevala-bodha-labdhaye
teṣām asau kleśala eva śiṣyate
nānyad yathā sthūla-tuṣāvaghātinām
Překlad slovo od slova: 
śreyaḥ — nejvyššího prospĕchu; sṛtim — cestu; bhaktim — oddanou službu; udasya — odmítající; te — oni; vibho — ó všemocný Pane; kliśyanti — zápasí; ye — kdo; kevala — výlučného; bodha — poznání; labdhaye — v zájmu dosažení; teṣām — pro nĕ; asau — toto; kleśalaḥ — trápení; eva — jen; śiṣyate — zůstává; na — nic; anyat — jiného; yathā — jako; sthūla-tuṣa — prázdné slupky; avaghātinām — pro ty, kdo mlátí.
Překlad: 
Můj milý Pane, oddaná služba Tobĕ je nejlepší cestou k seberealizaci. Pokud nĕkdo tuto cestu odmítne a vĕnuje se rozvoji spekulativního poznání, bude jen podstupovat mnoho tĕžkostí a nedosáhne kýženého výsledku. Tak jako ten, kdo mlátí prázdné slupky od obilí, žádné zrno nezíská, ten, kdo jen spekuluje, k seberealizaci nedospĕje. Potíže budou jeho jediný zisk.
Význam: 

VÝZNAM: Láskyplná služba Nejvyšší Osobĕ je přirozená a vĕčná činnost každé živé bytosti. Pokud se nĕkdo zříká úlohy, která je mu vĕčnĕ daná, a místo toho pracnĕ usiluje o takzvané osvícení skrze neosobní, spekulativní poznání, dosáhne jen soužení a námahy plynoucí z následování nepřirozeného procesu. Hlupák nĕkdy mlátí prázdné slupky, protože neví, že zrno už je pryč. Stejnĕ hloupý je ten, kdo svou mysl znovu a znovu zapojuje do honby za poznáním, aniž by se odevzdal Nejvyšší Osobnosti Božství, protože Nejvyšší Osobnost Božství je samotnou podstatou a cílem poznání, tak jako je zrno podstatou a cílem celého zemĕdĕlského snažení. Védské poznání, potažmo celá hmotná vĕda bez Osobnosti Božství, je přesnĕ jako prázdné slupky od obilí, které jsou k ničemu.

Nĕkdo může namítnout, že praktikováním yogy nebo rozvíjením neosobního poznání lze získat slávu, bohatství, mystické síly nebo dokonce i neosobní osvobození. Ale tyto takzvané výdobytky jsou ve skutečnosti k ničemu, protože živou bytost neuvádĕjí do jejího přirozeného postavení v láskyplné službĕ Nejvyššímu Pánu. Takové výsledky ničím nepřispívají k základní povaze živé bytosti, a jsou tedy dočasné. Nṛsiṁha Purāṇa (62.19) uvádí: patreṣu puṣpeṣu phaleṣu toyeṣv akrīta-labhyeṣu vadaiva satsu/ bhaktyā su-labhye puruṣe purāṇe muktyai kim arthaṁ kriyate prayatnaḥ – „Jelikož prvotního Pána, Osobnosti Božství, lze snadno dosáhnout obĕtováním vĕcí jako jsou lístky, kvĕty, ovoce a voda, jež není tĕžké si obstarat, proč by mĕlo být třeba vynakládat nĕjaké zvláštní úsilí na osvobození?“

I když je proces oddané služby Pánu Kṛṣṇovi velmi jednoduchý, pro tvrdohlavé podmínĕné duše je velmi obtížné se plnĕ pokořit před Nejvyšší Osobností Božství a být pohroužen dvacet čtyři hodin dennĕ v láskyplné službĕ Pánu. Nálada láskyplné služby se přímo příčí militantním podmínĕným duším, které jsou odhodlané se vzpírat Bohu a užívat si. Když se tyto vzpurné podmínĕné duše pokoušejí obejít odevzdání se Bohu pomocí pyšných pokusů o filosofickou spekulaci, askezi a yogu, mocné Boží zákony je vrátí zpátky na hmotnou úroveň a násilím je ponoří do dmoucího se oceánu bezvýznamnosti zvaného hmotný svĕt.