Śrīmad-bhāgavatam 10.13.64
Verš
mukundam udvīkṣya vinamra-kandharaḥ
kṛtāñjaliḥ praśrayavān samāhitaḥ
sa-vepathur gadgadayailatelayā
Synonyma
śanaiḥ — pomalu; atha — potom; utthāya — vstávající; vimṛjya — utírající; locane — své dvě oči; mukundam — k Mukundovi, Pánu Śrī Kṛṣṇovi; udvīkṣya — vzhlížející; vinamra-kandharaḥ — s ohnutým krkem; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama; praśraya-vān — velice pokorný; samāhitaḥ — se soustředěnou myslí; sa-vepathuḥ — s třesoucím se tělem; gadgadayā — nesouvislými; ailata — Brahmā začal opěvovat; īlayā — slovy.
Překlad
Poté Pán Brahmā jenž pomalu vstal a utíral si dvě oči, vzhlédl k Mukundovi. Se skloněnou hlavou, soustředěnou myslí a třesoucím se tělem začal velice pokorně, nesouvislými slovy, opěvovat Pána Kṛṣṇu.
Význam
Brahmā, naplněný radostí, začal ronit slzy a omýval jimi Kṛṣṇovy lotosové nohy. Jak vzpomínal na úžasné činnosti Pána, opakovaně padal k zemi a vstával. Poté, co se po dlouhou dobu opětovně klaněl, se nakonec postavil a rukama si utíral oči. Podle komentáře Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura slovo locane vyjadřuje, že svýma dvěma rukama utíral dvě oči na každé ze svých čtyř tváří. Brahmā hleděl na Pána, který před ním stál, a s velkou pokorou, úctou a pozorností začal pronášet své modlitby.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Brahmā krade chlapce a telátka”.