Śrīmad-bhāgavatam 10.12.40
Verš
itthaṁ dvijā yādavadeva-dattaḥ
śrutvā sva-rātuś caritaṁ vicitram
papraccha bhūyo ’pi tad eva puṇyaṁ
vaiyāsakiṁ yan nigṛhīta-cetāḥ
Synonyma
śrī-sūtaḥ uvāca — Śrī Sūta Gosvāmī promluvil ke světcům shromážděným v Naimiṣāraṇyi; ittham — takto; dvijāḥ — ó učení brāhmaṇové; yādava-deva-dattaḥ — Mahārāja Parīkṣit (či Mahārāja Yudhiṣṭhira), jehož chránil Yādavadeva, Kṛṣṇa; śrutvā — když slyšel; sva-rātuḥ — Kṛṣṇy, jenž ho zachránil v lůně jeho matky Uttary; caritam — činnosti; vicitram — úžasné; papraccha — otázal se; bhūyaḥ api — ještě znovu; tat eva — tyto činnosti; puṇyam — jež jsou vždy velmi ctnostné (śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ, naslouchat o Kṛṣṇovi je vždy ctnostné); vaiyāsakim — Śukadevy Gosvāmīho; yat — protože; nigṛhīta-cetāḥ — Parīkṣit Mahārāja si již navykl naslouchat o Kṛṣṇovi.
Překlad
Śrī Sūta Gosvāmī pravil: “Ó učení světci, dětské zábavy Śrī Kṛṣṇy jsou naprosto úžasné. Mahārāja Parīkṣit ovládl nasloucháním o těchto zábavách Kṛṣṇy, který ho zachránil v lůně jeho matky, svou mysl a znovu se otázal Śukadevy Gosvāmīho, aby mohl o těchto ctnostných činnostech naslouchat dále.”