Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.10.17

Verš

daridrasyaiva yujyante
sādhavaḥ sama-darśinaḥ
sadbhiḥ kṣiṇoti taṁ tarṣaṁ
tata ārād viśuddhyati

Synonyma

daridrasya — toho, kdo je postižený chudobou; eva — jistě; yujyante — mohou se snadno sdružovat; sādhavaḥ — světci; sama-darśinaḥ — ačkoliv sādhuové hledí stejně na všechny, chudé i bohaté, chudý člověk dokáže jejich společnosti využít; sadbhiḥ — stykem s takovými světci; kṣiṇoti — omezuje; tam — původní příčinu hmotného utrpení; tarṣam — touhu po hmotném požitku; tataḥ — poté; ārāt — velice brzy; viśuddhyati — jeho hmotné znečištění je odstraněno.

Překlad

“S těmi, kdo jsou postiženi chudobou, se mohou svaté osoby stýkat bez omezení, ale s bohatými nikoliv. Chudého člověka díky společnosti světců velice brzy přestanou zajímat hmotné touhy a nečistoty v jeho srdci budou odstraněny.”

Význam

Je řečeno: mahad-vicalanaṁ nṝṇāṁ gṛhiṇāṁ dīna-cetasām (Bhāg. 10.8.4). Jedinou povinností světce či sannyāsīna, osoby ve stavu odříkání, je kázat vědomí Kṛṣṇy. Sādhuové, světci, chtějí kázat chudým i bohatým, ale chudí jejich kázání využívají více než bohatí. Chudý člověk sādhuy okamžitě přijme, pokloní se jim a snaží se využít jejich přítomnosti, zatímco bohatý člověk má u dveří velkého psa, aby se nikdo nedostal do domu. Vyvěsí nápis “Pozor pes!” a společnosti světců se vyhýbá, zatímco chudý člověk má pro ně dveře otevřené, a tak má z jejich společnosti větší prospěch než boháč. Jelikož byl Nārada Muni ve svém minulém životě chudým synem služebné, setkal se se světci a později se stal vznešeným Nāradou Munim. To byla jeho osobní zkušenost. Proto nyní srovnává postavení chudého a bohatého člověka.

satāṁ prasaṅgān mama vīrya-saṁvido
bhavanti hṛt-karṇa-rasāyanāḥ kathāḥ
taj-joṣaṇād āśv apavarga-vartmani
śraddhā ratir bhaktir anukramiṣyati

Získá-li někdo možnost dostat se do společnosti světců, pomocí jejich pokynů se postupně očistí od hmotných tužeb.

kṛṣṇa-bahirmukha haiyā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare

(Prema-vivarta)

Hmotný život znamená zapomínat na Kṛṣṇu a zvětšovat své touhy po smyslovém požitku. Pokud však někdo získá tu výhodu, že dostane pokyny od světců a zapomene, jaký mají význam hmotné touhy, bude automaticky očištěn. Ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam (Śikṣāṣṭaka 1). Dokud materialista neočistí své srdce, nemůže se zbavit bolestí způsobených planoucím ohněm hmotné existence (bhava-mahā-dāvāgni).