Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.10.16

Verš

nityaṁ kṣut-kṣāma-dehasya
daridrasyānna-kāṅkṣiṇaḥ
indriyāṇy anuśuṣyanti
hiṁsāpi vinivartate

Synonyma

nityam — neustále; kṣut — hladem; kṣāma — slabý, bez potřebné síly; dehasya — těla nebohého člověka; daridrasya — chudého; anna-kāṅkṣiṇaḥ — který vždy touží mít dostatek jídla; indriyāṇi — smysly, jež jsou přirovnány k hadům; anuśuṣyanti — postupně slábnou a ztrácí energii; hiṁsā api — sklon ubližovat druhým; vinivartate — zmenšuje se.

Překlad

“Chudý člověk má neustále hlad a touží mít dostatek jídla, a postupně se tak stává slabším a slabším. Nemá energie nazbyt, a proto jsou jeho smysly automaticky umírněné. Díky tomu není schopen nikomu ubližovat. Jinými slovy, takový člověk automaticky získá výsledky askeze, které se dobrovolně podrobují světci.”

Význam

Podle mínění zkušených lékařů je cukrovka výsledkem nenasytnosti v jídle a tuberkulóza je nemocí z podvýživy. Neměli bychom si přivolávat ani cukrovku, ani tuberkulózu. Yāvad artha-prayojanam. Měli bychom jíst střídmě a udržovat tělo způsobilé pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.10) je doporučeno:

kāmasya nendriya-prītir
lābho jīveta yāvatā
jīvasya tattva-jijñāsā
nārtho yaś ceha karmabhiḥ

Pravou náplní lidského života je udržovat si schopnost rozvíjet duchovní realizaci. Není určen k tomu, abychom zbytečně posilovali smysly, a následkem toho byli nemocní a rozdmýchávali v sobě závistivou, bojovnou náladu. V tomto věku Kali je však lidská civilizace natolik pomýlená, že lidé zbytečně stupňují tempo hospodářského rozvoje, což vede k tomu, že otevírají čím dál více jatek, prodejen alkoholu a nevěstinců. To ničí celou civilizaci.