Śrīmad-bhāgavatam 10.10.13
Verš
dāridryaṁ param añjanam
ātmaupamyena bhūtāni
daridraḥ param īkṣate
Synonyma
asataḥ — takového darebáka; śrī-mada-andhasya — který je zaslepený dočasným bohatstvím; dāridryam — chudoba; param añjanam — nejlepší balzám pro oči, aby viděly věci tak, jak se skutečně mají; ātma-aupamyena — ve srovnání se sebou samotným; bhūtāni — živé bytosti; daridraḥ — chudý člověk; param — dokonale; īkṣate — vidí věci v pravém světle.
Překlad
“Ateističtí hlupáci a darebáci, kteří jsou velice pyšní na své bohatství, nejsou schopni vidět věci tak, jak se skutečně mají. Správným balzámem pro jejich oči, aby znovu viděli v pravém světle, je proto přivést je zpět k chudobě. Chudý člověk alespoň vnímá, jak je chudoba nepříjemná, a proto nechce, aby druzí byli ve stejně těžké situaci jako on.”
Význam
Dokonce i dnes se stává, že když člověk, který byl dříve chudý, získá peníze, má zájem je používat k mnoha lidumilným činnostem, jako je otevírání škol pro nevzdělané a nemocnic pro nemocné. S tím se pojí jeden poučný příběh, zvaný punar mūṣiko bhava-“Staň se znovu myší”. Jednu myš stále honila kočka, a proto myš přišla za jedním světcem se žádostí, aby z ní udělal kočku. Když se stala kočkou, pronásledoval ji pes, a když se potom stala psem, pronásledoval ji tygr. Když se však stala tygrem, zahleděla se na světce a na jeho otázku: “Co teď chceš?” odpověděla: “Chci tě sežrat.” Nato světec tygra proklel slovy: “Staň se znovu myší!” Podobné věci se dějí po celém vesmíru. Živá bytost putuje nahoru a dolů a někdy se stává myší, jindy tygrem a tak podobně. Śrī Caitanya Mahāprabhu pravil:
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
(Cc. Madhya 19.151)
Živé bytosti jsou povyšovány a ponižovány podle zákonů přírody, ale pokud má některá velké štěstí, získá stykem se svatými osobami semínko oddané služby a její život se stává úspěšným. Nārada Muni chtěl přivést Nalakūvaru a Maṇigrīvu prostřednictvím chudoby k oddané službě, a proto je proklel. Taková je milost vaiṣṇavů. Nikdo nemůže být dobrým člověkem, dokud není přiveden na úroveň vaiṣṇavy. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ (Bhāg. 5.18.12). Avaiṣṇava se nikdy nestane dobrým člověkem, bez ohledu na to, jak přísně je trestán.