Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv desátý: Nejvyšší Dobro » KAPITOLA PRVNÍ

Śrīmad-bhāgavatam 10.1.35

Verš

ity uktaḥ sa khalaḥ pāpo
bhojānāṁ kula-pāṁsanaḥ
bhaginīṁ hantum ārabdhaḥ
khaḍga-pāṇiḥ kace ’grahīt

Synonyma

iti uktaḥ — takto osloven; saḥ — on (Kaṁsa); khalaḥ — zlý; pāpaḥ — hříšný; bhojānām — Bhojské dynastie; kula-pāṁsanaḥ — ten, kdo hanobí pověst svého rodu; bhaginīm — svou sestru; hantum ārabdham — s úmyslem zabít; khaḍga-pāṇiḥ — vzal do ruky meč; kace — vlasy; agrahīt — uchopil.

Překlad

Kaṁsa byl černou ovcí Bhojského rodu, protože byl zlý a hříšný. Jakmile zaslechl z nebe toto znamení osudu, levou rukou chytil svou sestru za vlasy a pravou tasil meč, aby jí setnul hlavu.

Význam

Kaṁsa držel levou rukou při řízení otěže, ale jakmile uslyšel znamení osudu, že ho osmé dítě jeho sestry zabije, pustil je, chytil svou sestru za vlasy a pravou rukou tasil meč, aby ji zabil. Předtím projevoval tolik lásky, že se stal jejím vozatajem, ale jakmile uslyšel, že jeho osobní zájem nebo jeho život je v nebezpečí, na všechnu lásku k ní zapomněl a ihned se stal jejím úhlavním nepřítelem. To je povaha démonů. Nikdo by neměl věřit démonovi bez ohledu na to, kolik lásky dává najevo. Kromě nich nelze věřit ani králi, politikovi a ženě, neboť pro vlastní zájem jsou schopni jakékoliv ohavnosti, jak říká Cāṇakya Paṇḍita: viśvāso naiva kartavyaḥ strīṣu rāja-kuleṣu ca.