Śrīmad-bhāgavatam 1.9.49
Verš
vāsudevānumoditaḥ
cakāra rājyaṁ dharmeṇa
pitṛ-paitāmahaṁ vibhuḥ
Synonyma
pitrā — od svého strýce Dhṛtarāṣṭry; ca — a; anumataḥ — s jeho souhlasem; rājā — král Yudhiṣṭhira; vāsudeva-anumoditaḥ — s potvrzením Pána Śrī Kṛṣṇy; cakāra — vykonával; rājyam — království; dharmeṇa — podle pravidel královského jednání; pitṛ — otec; paitāmaham — předek; vibhuḥ — stejně veliký jako.
Překlad
Po tom všem veliký zbožný král Mahārāja Yudhiṣṭhira vládl ve svém království v přísném souladu se zákony a královskými zásadami, jak je schválil jeho strýc a potvrdil Pán Śrī Kṛṣṇa.
Význam
Mahārāja Yudhiṣṭhira nebyl pouhý výběrčí daní. Vždy si byl vědom své povinnosti krále, která není o nic menší, než povinnost otce či duchovního mistra. Král musí dohlížet na blaho obyvatel své říše po všech stránkách společenského, politického, hospodářského a duchovního rozvoje. Král musí vědět, že cílem lidského života je osvobodit uvězněnou duši z otroctví hmotného podmínění, a jeho povinností je proto dohlížet, zda je o obyvatele náležitě postaráno, aby mohli tohoto nejvyššího stupně dokonalosti dosáhnout.
Jak uvidíme v příští kapitole, Mahārāja Yudhiṣṭhira se těchto zásad držel velice přísně. Nejenže dodržoval zásady — měl také souhlas svého starého strýce, který se dobře vyznal v politických otázkách, a vše potvrdil i Pán Kṛṣṇa, mluvčí filozofie Bhagavad-gīty.
Mahārāja Yudhiṣṭhira byl ideálním monarchou. Monarchie pod vedením zkušeného krále jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira je zdaleka nejvyšší formou vlády, která vysoce překoná moderní republiky či demokratické lidové vlády. Převážná většina lidí se zvláště v tomto věku Kali rodí ve stavu śūdrů, obvykle nízkého původu, špatného vzdělání, neblahých vyhlídek a v nevhodné společnosti. Tito lidé neznají cíl nejvyšší životní dokonalosti. Jejich volební hlasy tedy ve skutečnosti nemají žádnou hodnotu a osoby zvolené takovými nezodpovědnými hlasy nemohou být zodpovědnými představiteli jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané “Bhīṣmadevův odchod v přítomnosti Pána Kṛṣṇy”.