SB 1.8.21

kṛṣṇāya vāsudevāya
devakī-nandanāya ca
nanda-gopa-kumārāya
govindāya namo namaḥ
Překlad slovo od slova: 
kṛṣṇāya — Nejvyšší Pán; vāsudevāya — synovi Vasudeva; devakī-nandanāya — synovi Devakī; ca — a; nanda-gopa — Nanda a pastevci krav; kumārāya — jejich synovi; govindāya — Osobnosti Božství, Pánu, který oživuje krávy a smysly; namaḥ — uctivé poklony; namaḥ — poklony.
Překlad: 
Skládám proto své uctivé poklony Pánu, který se stal synem Vasudeva, radostí Devakī, chlapcem Nandy a ostatních pastevců z Vṛndāvanu a oživovatelem krav a smyslů.
Význam: 

Pán, k Němuž se nelze přiblížit žádným hmotným způsobem, sestupuje ze Své nekonečné a bezpříčinné milosti na Zemi, aby projevil zvláštní přízeň Svým čistým oddaným a aby potlačil vzestup démonských osob. Královna Kuntī uctívá právě inkarnaci neboli sestoupení Pána Kṛṣṇy nade všechny ostatní inkarnace, neboť v této konkrétní inkarnaci je Pán mnohem přístupnější. V inkarnaci Rāmy byl od samého dětství stále jen synem krále, ale v inkarnaci Kṛṣṇy, i když se narodil jako syn krále, opustil ihned po Svém zjevení Svého skutečného otce a matku (krále Vasudeva a královnu Devakī) a přemístil se na klín matky Yaśodāmāyī, aby hrál úlohu obyčejného chlapce-pasáčka v požehnané Vrajabhūmi, která je velice posvěcená Jeho dětskými zábavami. Pán Kṛṣṇa je proto milostivější nežli Pán Rāma. K bratrovi Kuntī Vasudevovi a celé jeho rodině byl také nepochybně velice laskavý. Kdyby se nestal synem Vasudeva a Devakī, nemohla by Ho královna Kuntī prohlašovat za svého synovce a oslovovat Kṛṣṇu s rodičovským citem. Nanda a Yaśodā jsou však ještě blaženější, neboť mohli vychutnávat Pánovy dětské zábavy, které jsou přitažlivé víc než všechny ostatní. Jeho dětským zábavám předvedeným ve Vrajabhūmi, které jsou prototypem Jeho věčných činností na původní Kṛṣṇaloce, planetě popisované v Brahma-saṁhitě jako cintāmaṇi-dhām, se nic nevyrovná. Pán Śrī Kṛṣṇa sestoupil do Vrajabhūmi s celým Svým transcendentálním doprovodem a příslušenstvím. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto potvrdil, že nikdo nemá takové štěstí jako obyvatelé Vrajabhūmi, zvláště pasačky krav, které zasvětily vše co měly uspokojení Pána. Díky Jeho zábavám s Nandou a Yaśodou, s pastevci a především s malými pasáčky krav a s kravami Mu přísluší jméno Govinda. Pán Kṛṣṇa jako Govinda je nakloněn hlavně brāhmaṇům a kravám, čímž naznačuje, že blahobyt lidstva závisí hlavně na těchto dvou věcech — na bráhmanské kultuře a na ochraně krav. Jakmile se těchto dvou věcí nedostává, Pán Kṛṣṇa není nikdy spokojen.